Kácíme modly

Pohádka o velkém Nikolovi

Dvoumetrový srbský krasavec s uhrančivým pohledem, který přesto odmítal davy obdivovatelek s tím, že by ho avantýry rušily při práci. Geniální excentrik s dokonalou pamětí a schopností vizualizovat technologie před tím, než je sestrojil. Držitel více než 300 patentů v 26 zemích světa, se spoustou dalších vynálezů, které nikdy neopustily jeho laboratoř. Myslitel, který chtěl dát světu neomezený zdroj volné energie a byl kvůli tomu pronásledován a umlčen mocipány. Dámy a pánové – Nikola Tesla.
AddThis

Osobnost vynálezce Nikoly Tesly je opředená takovým houštím pověstí a mýtů, že není úplně snadné zjistit, kdy přesně kult začal. Jeho kořeny nejspíš sahají do 70. a 80. let, kdy přišly do módy televizní pořady o záhadách a konspiračních teoriích. Když se vyčerpaly létající talíře, došlo i na Nikolu, který se objevil třeba v pořadu „Tesla – The Eye Of The Storm“ a v mnoha dalších. Kromě toho mu byla věnována i epizoda Jarmushova filmu Kafe a cigára, ale zmatené mumlání Jacka Whitea o cívkách Teslovi na slávě moc nepřidalo. To dokázal až internet. Exploze webového zbožštění srbského inženýra byla razantní. Jedním z nejpronikavějších šrapnelů je donekonečna přeposílaný komiks Why is Tesla the Greatest Geek Who Ever Lived (Proč je Tesla největším geekem v historii). V něm autor bezostyšně rozehrává jímavý příběh velkorysého Nikoly a zákeřného zloducha Edisona, který génia využíval, kradl mu nápady a nakonec se s ním utkal ve slavné „válce proudů“. Přestože se neváhal uchýlit k tak podlým praktikám, jako je zabíjení koťátek za účelem demonstrace nebezpečí střídavého proudu, bitvu po zásluze prohrál a s ní i svůj koncept stejnosměrného proudu. Z Nikoly pak jako z Cimrmana doslova tryskaly patenty a vynálezy. Kromě střídavého proudu vynalezl také rádio, radar, rentgen, tranzistor, kulový blesk, smrtící paprsky a zemětřesný stroj. Většinu z nich mu podlí závistivci ukradli, ovšem on se nenechal znechutit a neochvějně kráčel za ultimátním cílem zbavit lidstvo závislosti na neohrabaných drátech a zásuvkách. Vynalezl totiž způsob, jak přenášet elektřinu bezdrátově, a pracoval na systému, který by přetvořil zemskou ionosféru v neomezený zdroj energie. 

Cesta ke slávě

Ačkoliv Teslovi nelze upřít, že patří k nejplodnějším vynálezcům a zásadním postavám průmyslové revoluce, máloco na téhle legendě je úplná pravda. Slovo „úplná“ je přitom klíčové, protože se na většině uvedených vynálezů nějakým způsobem podílel. Přelomové technologie ale bývají dílem mnoha lidí a nevznikají ze dne na den. V době, kdy nejrychlejší způsob komunikace představoval telegraf, se navíc často stávalo, že stejný objev učinilo několik vědců v různých zemích, kteří o sobě navzájem nevěděli. V době, kdy se vynálezci doslova předháněli s představováním vynálezů a patentní úřady připomínaly scénu z Járy Cimrmana ležícího, spícího, bylo ideální být co nejblíže vlivným lidem a médiím. Ambiciózní Tesla věděl, že pokud nechce skončit jako anonymní telegrafista, musí jít takříkajíc ke zdroji. Udělal tedy jediné, co mohl. Přestěhoval se do USA, kde po krátkém působení u Thomase Edisona skončil jako inženýr u elektromagnáta George Westinghouse.
Westinghouse je v Teslově příběhu zásadní postavou, protože je to právě on, kdo vyhrál nad Edisonem takzvanou válku proudů – tedy spor o to, jestli je výhodnější používat v přenosové soustavě proud střídavý, či stejnosměrný. Westinghousovi, pravda, pomohl k vítězství mimo jiné i Teslův patent elektromotoru, ale oproti konspiračním tvrzením jej nezcizil, nýbrž řádně koupil. V jeho službách pak Tesla prožil asi nejspokojenější období své kariéry, které završil slavným osvětlením Světové výstavy v roce 1893 a následnou stavbou mohutné elektrárny poháněné Niagarskými vodopády. 
Mladému inženýrovi přinesla účast na těchto megaprojektech slávu, bohatství a přátelství vlivných mužů. Patřil mezi ně Edward Dean Adams, který působil v Niagarské elektrárně jako ředitel, bankéř J. P. Morgan a investor John Jacob Astor. Za jejich peníze si Tesla postavil laboratoř v Colorado Springs a kromě zcela vážných výzkumů technologií, jako je rádio nebo rentgenové paprsky, se začal zabývat i velmi odvážnými teoriemi. 

Obrat k fantaziím

Jedním z hlavních důvodů, proč je dnes Tesla považován za hrdinu, je pověst, že se mu podařilo objevit způsob, jak zásobovat celou Zemi volně přístupnou energií. Tesla na něčem takovém opravdu nejspíš pracoval. V roce 1900 přesvědčil J. P. Morgana, aby investoval 150 000 dolarů (v dnešních penězích asi 5 milionů dolarů) do projektu transatlantické bezdrátové komunikace, kde soutěžil s Italem Guglielmem Marconim. Marconi nakonec odvysílal telegraf přes oceán jako první a obdržel za to Nobelovu cenu, i když po mnoha letech sporů byl patent nakonec posmrtně přiřčen Teslovi. Jeho zdržení bylo možná způsobeno Teslovou ambicí nešířit vzduchem jen informace, ale i elektřinu. V konspiračních videích se dočtete, že právě tento geniální nápad zpečetil Teslův osud. Systém volně přístupné elektřiny se totiž znelíbil energobaronům, kteří energetickou závislost používají pro zotročení nevědomých mas, a ti se ho rozhodli zničit. Zastavili financování výzkumu i stavby Wardenclyffovy věže, která měla sloužit jako zdroj pro elektřinu zdarma.

CO VŠECHNO TESLA NEVYNALEZL, AČKOLIV SE TO O NĚM TVRDÍ:

Indukční cívka

Vynalezl ji Nicholas Callan v roce 1836. Indukci samotnou objevili Michael Faraday a Joseph Henry ještě o pět let dříve.

 

Střídavý elektrický proud

První generátor postavil Francouz Hippolyte Pixii už v roce 1832, tedy skoro čtvrt století před tím, než se Tesla narodil. V době, kdy mladý Nikola seděl na telegrafním úřadě v Budapešti, už v Evropě rostly první rozvodné sítě.

 

Rentgen

Tesla experimentoval s paprsky vyzařovanými tzv. Geisslerovou trubicí. Jev ale přesně popsal a patentoval Wilhelm Röntgen. 

Fluorescenční lampa

Fluorescenční záření objevil Alexandre Becquerel, o patent moderní lampy se vedou spory. Tesla mezi vážnými kandidáty nefiguruje, pomohl ale popularizovat fluorescenční lampu díky svým veřejným experimentům s elektrickou indukcí.

Radar

Radarová technologie byla sestavena z mnoha konceptů, na kterých se podíleli vědci jako Christian Hülsmeyer, Lee de Forest, Edwin Armstrong, Ernst Alexanderson a řada dalších. Tesla se patrně zabýval obdobným výzkumem, ale zásadně k němu nepřispěl.

Asynchronní motor

Tesla představil funkční prototyp motoru na střídavý elektrický proud v roce 1888, ovšem několik měsíců před ním tak učinil i Ital Galileo Ferraris. Oba patenty koupil a použil George Westinghouse. 

AddThis
0 comments

Reportáž

Jo jo, ten je vopravdickej

Tržnice v pražských Holešovicích má fantastickou atmosféru. Vydali jsme se mezi stánky, levné kožené kabelky a zlaté kočky s kývající rukou zjistit, jak se za posledních deset let změnila. Odpověď je - nijak. Obchodníci i zákazníci spolu mluví pořád stejně jako v časech kuponové privatizace. Víme to, poslouchali jsme je.

Fenomén

Filmové paralelní vesmíry

Ponořte se s námi do filmového vesmíru. Je možná ještě hlubší než ten normální, kterému stejně nikdo nerozumí.

Podobné články: Kácíme modly

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Soda s octem, na lysinu past

Jestli mluvíte anglicky a uvidíte někde napsáno „No poo movement“, asi se začnete hihňat, protože tenhle termín může docela dobře označovat lidi, kteří se rozhodli nechodit na velkou. Ve skutečnosti jde o lidi, kteří se rozhodli nemýt si hlavu. Což dává zhruba stejný smysl.

2017 | 6 | Atlas braků

Plochá země a pokřivený selský rozum

Až vyrazíte o dovolené směrem na jih, dávejte si pozor, abyste nezajeli moc daleko. Mohli byste totiž narazit do zdi ohraničující okraj světa, popřípadě být zastřeleni agentem NASA. Aspoň tak nás varují lidé, kteří jsou přesvědčeni, že nežijeme na zeměkouli, ale zeměplacce.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Někdo to rád ostré

Jestli jste někdy zašli do kina na Tarantina, zhlédli pár epizod Walking Dead nebo otevřeli libovolný manga komiks, museli jste zákonitě nabýt dojmu, že ve vesmíru neexistuje nic mocnějšího než japonský meč neboli katana.
COOKIES
Google+