Téma

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!

AddThis

Hasičova chlouba

Systém začal vznikat po 2. světové válce. V 50. letech platili rodiče za oběd 2–3 koruny a na zbytek nákladů se skládaly místní národní výbory, podniky, organizace a dobrovolní dárci, například horníci nebo hasiči, kteří ve prospěch školního stravování pořádali taneční zábavy. 

Kantýna na drobno

Český systém školních jídelen je poměrně unikátní. V Rakousku a Německu má vlastní jídelny pouze kolem 20 % škol, ve většině zemí školní jídelny nahrazují bufety nebo školy nezajišťují stravování vůbec. V Česku funguje kolem 10 000 školních jídelen a vývařoven. Pracuje v nich asi 35 000 zaměstnanců a stravuje se v nich přes půl druhého milionu lidí.

Vyhláška po císařsku

Jídelníček se řídí vyhláškou o školním stravování, která určuje finanční limit na nákup potravin (maximálně 35 korun) a průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd (tzv. spotřební koš). Obojí se liší podle stáří dítěte. První verze pochází z roku 1963.

Ministrův šleh

Od roku 2015 se jídelny řídí také Nutričním doporučením Ministerstva zdravotnictví. Obsahuje mimo jiné doporučení omezit sladká jídla na maximálně dvě měsíčně, dvakrát do měsíce zařadit do jídelníčku ryby, čtyřikrát měsíčně bezmasé jídlo atd. Kromě toho doporučení omezilo podávání sladkostí a sladkých nápojů v bufetech a automatech umístěných ve školách.

Vypečený primář

Jídelní lístky sestavují vedoucí školní jídelny ve spolupráci s vedoucí kuchařkou. Vaří se podle receptur zpracovaných Společností pro výživu (ministerstvo se na nich nepodílí). Předsedá jí primář dětského oddělení motolské nemocnice, jehož jméno nemůžeme zveřejnit, protože byste se, vy puberťáci, smáli, že zní Tláskal. 

PŘEJEME VÁM DOBROU CHUŤ!

AddThis
0 comments

Téma

Co stojí škola zdarma

Naše školství je sice oficiálně bezplatné, ale každý rodič ví, že do své ratolesti nasype každý školní rok pěkných pár chechtáků.

Téma

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

Podobné články: Téma

2018 | 10 | Holky & koně

Holky a hřebci a hnůj

„Máme ve třídě koňařku, je to nafoukaná čúza, pro kterou jsou všichni póvl. Spolužačky jí nemůžou přijít na jméno, ale zároveň jí všechny lezou někam jen proto, aby se občas mohly povozit. Fakt nechápu. Anebo plno jiných holek tak šílí po koních, že chodí zadara uklízet někam do stájí hnůj. Pochopila bych, kdyby to byla záliba sem tam nějaké holky, ale z koní šílí snad úplně všechny. Proč jako?“ – Zpovědnice.cz

2018 | 10 | Holky & koně

Holky byly u koní vždycky v převaze

Zdenu Motyginovou přivedl ke koním dědeček povozník. Jezdí odmalička, koním se věnuje syn i manžel a k tomu dělá šéfredaktorku časopisu Jezdectví. Ideální zdroj informací o čemkoliv se čtyřmi kopyty a hřívou.

2018 | 10 | Holky & koně

Koňský kšeft aneb Jak se na tom hrabe

Kůň je nákladný mazlíček, stejně jako třeba golf nebo jachting. Ale na první pohled to nemusí být vidět...
Google+