Kácíme modly

Když mají vaše děti v těle buňky cizího chlapa

Těhotenství je fascinující proces nejen pro rodiče, kteří tapetují zdi svých facebookových přátel ultrazvukovými portréty prvně žužlaných palečků. Aby se plod vůbec mohl vyvíjet, musí lidské tělo překonat spoustu překážek. Třeba vyměnit si s matkou kvanta buněk, které nachytala bůhvíkde.
AddThis
  • Text: Eliška Selinger
  • Obrázek: Shutterstock

Jeden z nejdůležitějších kotrmelců musí během těhotenství provést imunita. Z pohledu rodičovské imunity je dítě prostě vetřelec: po smísení genetické informace z vajíčka a spermie disponuje plod pouze polovinou genů matky, druhá půlka je původu cizího, tedy partnerova. Aby imunitní buňky plod okamžitě nezlikvidovaly jako parazitární infekci, musel se během evoluce vyvinout mechanismus, který krotí jejich ochranářské vášně a určuje hranice vzájemného soužití. Kromě produkce tišících látek a molekulárních změn na hranici mezi placentou a dělohou tomu pomáhá i jev mnohem globálnější – takzvaný mikrochimerismus.

Chimerismus je stav, kdy se v jednom těle nacházejí dvě geneticky odlišné populace buněk, každá od jiného jedince. Příkladem jsou třeba siamská dvojčata nebo vzácně popsaná situace, kdy narozené dítě vzniklo splynutím dvou různých embryí.

S rozvojem výzkumu se přišlo i na utajenější druh chimerismu: mikrochimerismus. Tedy stav, kdy od někoho jiného pocházejí jen jednotky buněk našeho těla. Stav, který se možná týká kaž­dého z nás. Už od brzkých fází těhotenství začínají buňky plodu putovat do mateřského organismu a usazovat se v jeho tkáních. Od druhého trimestru se pak imigrantská trasa otevře i opačným směrem a buňky matky začnou putovat do těla plodu.

Mikrochimerické buňky, pocházející z narozených i nenarozených potomků, se u žen našly v plicích, v kůži nebo lymfatických uzlinách, ale třeba i v mozku. A po skončení těhotenství rozhodně hned nemizí. Studie publikovaná v prestižním časopise PLoS one v roce 2012 pátrala po mikrochimerismu v pitevních vzorcích ženských mozků. Stopy chromozomu Y, který se u biologických žen nenachází, a má tedy jednoznačně původ v jejich narozených či nenarozených synech, se našly u 63 % žen, přičemž nejstarší žena s mužskou DNA (stále) v mozku zemřela ve věku 94 let. Pokud tedy máte občas pocit, že vám děti lezou na mozek… tak vlastně ano.

Předpokládá se, že mikrochimerismus primárně umožňuje plodu i mateřskému organismu naučit se vzájemné imunitní toleranci. Mnohé studie také spekulují o vztahu mezi mikrochimerismem a nemocemi. Našla se souvislost s autoimunitními chorobami, spekuluje se o vztahu k neplodnosti nebo o významu v transplantační medicíně. V některých případech může být větší mikrochimerismus výhodou, jinde naopak.

Mikrochimerismus se nakonec možná stane nekonečným zdrojem inspirace scénářů telenovel: Buňky předešlého dítěte mohou skrze mateřský organismus doputovat do dalších potomků. Vaše geny, které skrze společné dítě doputovaly do vaší ex, se mohou dostat do dětí, které má se svým novým… A tak dále. Plnému významu mikrochimerismu v lidské biologii ještě vlastně nikdo nerozumí. Ovšem heslo „všichni jsme jedna rodina“ má zřejmě mnohem pravdivější obsah, než bychom čekali.

AddThis
0 comments

Reportáž

Co se stane v Praze, zůstane v Praze

Průvodce stag parties neboli rozluček se svobodou není zaměstnání, na které se pořádají výběrová řízení. Nedozvíte se o něm z inzerátů. Možná proto, že to není ani tak zaměstnání, jako sociální sonda do mužského kolektivního myšlení říznutá městskou adventurou a únikovou hrou. Vyzpovídali jsme dívku, která tuhle práci dělala.

Trendbox

Bestiář pravých oblud

Jak člověk táhl světem, osídloval i místa, která se do té doby vyvíjela jako uzavřený ekosystém. Byly to zejména ostrovy, do té doby izolované, ale třeba také obě Ameriky. A během své pouti na nich vybil tvory, kteří nám dnes můžou připadat fantastičtí.

Podobné články: Kácíme modly

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Když posíláte čerty do někam

Vymítání ďábla neboli exorcismus je prastará rituální praktika s kořeny na úsvitu lidstva. Přesvědčení, že do člověka může vstoupit duch a ovládat jeho chování, najdeme v podstatě v každém náboženství. Takže pozor: jdeme na bububu.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Pohádka o velkém Nikolovi

Dvoumetrový srbský krasavec s uhrančivým pohledem, který přesto odmítal davy obdivovatelek s tím, že by ho avantýry rušily při práci. Geniální excentrik s dokonalou pamětí a schopností vizualizovat technologie před tím, než je sestrojil. Držitel více než 300 patentů v 26 zemích světa, se spoustou dalších vynálezů, které nikdy neopustily jeho laboratoř. Myslitel, který chtěl dát světu neomezený zdroj volné energie a byl kvůli tomu pronásledován a umlčen mocipány. Dámy a pánové – Nikola Tesla.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Soda s octem, na lysinu past

Jestli mluvíte anglicky a uvidíte někde napsáno „No poo movement“, asi se začnete hihňat, protože tenhle termín může docela dobře označovat lidi, kteří se rozhodli nechodit na velkou. Ve skutečnosti jde o lidi, kteří se rozhodli nemýt si hlavu. Což dává zhruba stejný smysl.
Google+