Čumenda

Bitva o živobytí

Sledovat přijímací testy uchazečů o práci ve státní správě, to musí být tedy zábava, říkáte si asi. Fotograf Michele Borzoni si to neřekl. Proseděl v rámci projektu Workforce – Open Competitive Examinations hodiny na takových zkouškách s tisícovkami Italů, kteří touží po práci. Na snímcích přeplněných sportovních a koncertních hal je ale nejsmutnější to, co není vidět. Selekce odosobněných mas lidí, kteří nemají na živobytí, zato mají malou šanci uspět. V Itálii je nyní bez práce víc než 40 procent mladých lidí, takže boj o potenciální výplatu u policie, v nemocnicích nebo školách přece jen napínavý je. Jen málokdo se dostane do dalšího kola.

AddThis
Nemocnice v Cremoně hledala novou zdravotní sestru. Do výběrového řízení se jich přihlásilo 1099.

Nemocnice v Cremoně hledala novou zdravotní sestru. Do výběrového řízení se jich přihlásilo 1099.

Poddůstojníkem italské armády se plánovalo stát 7672 uchazečů. Vojenské frčky získalo po konkurzu v náborovém centru ve Folignu 860 z nich.

Poddůstojníkem italské armády se plánovalo stát 7672 uchazečů. Vojenské frčky získalo po konkurzu v náborovém centru ve Folignu 860 z nich.

Po kariéře důstojníka italského vojenského letectva toužilo 3387 zájemců. Brali jich 84. Konkurz se konal stylově – v hangáru v Guidonii.

Po kariéře důstojníka italského vojenského letectva toužilo 3387 zájemců. Brali jich 84. Konkurz se konal stylově – v hangáru v Guidonii.

Na práci učitelky zdravotnické školy ve Florencii mělo zálusk 2813 zájemkyň. Brali jich devět.

Na práci učitelky zdravotnické školy ve Florencii mělo zálusk 2813 zájemkyň. Brali jich devět.

Když Ministerstvo kultury v Římě hledalo 40 nových historiků, mohlo si vybírat z 1550 zájemců.

Když Ministerstvo kultury v Římě hledalo 40 nových historiků, mohlo si vybírat z 1550 zájemců.

Konkurzu na místo strážníka v Miláně se účastnilo 10 000 lidí. Nové zaměstnání získalo 14 šťastlivců.

Konkurzu na místo strážníka v Miláně se účastnilo 10 000 lidí. Nové zaměstnání získalo 14 šťastlivců.

AddThis
0 comments

Téma

Viděl jsem chlapa přeseknutého napůl

Radim Macoch si vlastní kamion pořídil před pětadvaceti lety. Zeptali jsme se, jak se tehdy jezdilo.

Pokec

V zubech psychopata

Psychopati jsou bezcitní, manipulující a přesně vědí, co chcete slyšet i co vás zaručeně raní. A už se takoví narodili. Někteří sedí v kriminále, ti úspěšnější řídí firmy a ministerstva. „I vy jste nějakého psychopata zaručeně potkali...“, říká psycholog Radek Ptáček, který se tímhle zajímavým druhem lidí dlouhodobě zabývá.

Podobné články: Čumenda

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Tebe už jsem někde viděl!

Navštívit mezinárodní festival dvojčat a vícerčat v americkém Twinsburgu je zvláštní zážitek. V sérii House of Surprises se ho snaží zachytit fotografka Kathryn Allen Hurniová. Na svých portrétech představuje sourozence tak, jak se v sobě navzájem odrážejí. Jejich propojení je vizuální i genetické, a přesto jde pokaždé o dvě různé bytosti, kterým nemůžeme upírat osobní originalitu. Záhada „identických“ osobností láká i vědce, kteří na festivalu často sbírají materiál pro své studie.

2018 | 3 | Svět ve vatě

Ledoborci

Ledoborci, to jsou borci v ledu. Tedy otužilci, kteří se v plavkách pravidelně noří do ledové vody, aby si nakopli imunitu. Nazývá je tak slovenský fotograf Karol Stollmann, který je zachytil ve stejnojmenné sérii snímků pořízené ve vodní nádrži Bukovec u Košic. Mrkněte na ně. Tahle zima by vám mohla udělat radost stejně jako jim.

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.
COOKIES
Google+