Téma

Zahrádkaření jinde

Jak se ryje v hlíně za hranicemi?

AddThis

FRANCIE

První zahrádky ve městech začala zakládat francouzská katolická charita už v polovině 19. století. Dávala je k užívání chudým lidem a vesničanům a doufala, že je tak ochrání před svody hříšného velkoměstského života. Městské zahradničení se uchytilo. Na začátku 20. století ve Francii fungovalo 232 kolonií s více než 10 tisíci zahrádkami, zastřešených dodnes působící organizací Fédération Nationale des Jardins Familiaux et Collectifs (Národní federace rodinných zahrad a kolektivů). Renesanci prožilo zahrádkaření v 70. letech, údajně jako reakci na používání chemických hnojiv v zemědělství. Velmi populární je i dnes. V Paříži se na volné místo v zahrádkářské osadě čeká i deset let.

Anglie

V Británii má zahrádkářské osady na starosti Národní zahrádkářská společnost (oficiální název je The National Society of Allotment and Leisure Gardeners Limited). Funguje už od roku 1901 a sdružuje přes 2422 spolků a 125 tisíc zahrádkářů z Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska. Od roku 2011 je jejich patronem princ Charles, který je sám vášnivý zahrádkář.

Švédsko

Švédská federace zahrádkářů Koloniträdgårdsforbundet byla založena ve 20. letech minulého století. Dnes zastupuje asi 260 místních spolků s 25 tisíci členy. Má velmi přísná pravidla, zprostředkovává například všechny prodeje a pronájmy zahrádek, aby zamezila spekulacím a růstu cen. 

Dánsko

První zahrádkářská osada vznikla už v roce 1884. Od roku 1908 působí zastřešovací organizace pro zahrádkaření a volný čas Kolonihaveforbundet. V jejím rámci působí asi 400 spolků a zhruba 40 000 zahrádkářů.

FINSKO

Finská federace zahrádkářských osad Suomen Siirtolapuutarhaliitto vznikla až ve třicátých letech a v porovnání se zbytkem Evropy je poměrně malá – spadá pod ni jen asi 4000 zahrádek. Je to způsobeno také tím, že ve Finsku nepanují pro zahrádkaření úplně ideální podmínky. Jedna zahrádkářská osada dokonce leží až za polárním kruhem ve městě Rovaniemi.

AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

Chcete být v obraze a vědět, co se stalo minulý měsíc? Tak to vám tenhle rozjezd bude úplně k ničemu. Ale třeba se zasmějete...

Téma

Městské zahrádky

Než na vás dojde řada v pořadníku čekatelů na členství v zahrádkářské kolonii, můžete se směle vrhnout do zahradničení přímo ve městě. Příležitostí máte dost a dost. Pravidelně aktualizovaná mapa spolku Kokoza ukazuje, že nějaká forma urbánního zemědělství se pěstuje na 390 místech v republice. Jen v Praze je jich celých 237.

Podobné články: Téma

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Kdo nerýpe, není Čech

Když byl v Parlamentu České republiky v roce 2001 projednáván „zahrádkářský zákon“, vystoupil v rozpravě Jiří Payne a zavzpomínal, jak provázel po republice návštěvu z USA a cestou projížděli kolem zahrádkářské kolonie. Hosta to zaujalo a ptal se, zda u nás mnoho lidí žije v takových slumech. Nedovedl prý pochopit, že pidipozemky se sflikovanými boudami nejsou sídliště živořících chuďasů, ale výsledek národní posedlosti stěhovat se o víkendech do zahrádkářských kolonií, rýpat se v zemi a na pěti čtverečních metrech pěstovat zeleninu.

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Osobní ráj na dvaceti metrech čtverečních

David Macháč si zahrádky a zahrádkáře zvolil za téma svých fotografií náhodou. Nakonec se z jednorázového cyklu stalo dlouhodobé téma, které mu vloni vyneslo nominaci na Czech Press Photo.

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Druhy zahrádkářů

Zahrádka je obrazem duše svého majitele, a protože je každý zahrádkář unikát, nenajdete dvě stejné ani v té největší kolonii. Pár základních druhů zahrádek a zahrádkářů se ale vysledovat dá.
COOKIES
Google+