Téma

Jedničky falešné jak pětník

Lidé se snaží být první, protože prvenství s sebou nese slávu. Občas se to ale dá zaonačit i tak, že první nejste, ale slávu shrábnete stejně.

AddThis

Kryštof Kolumbus neobjevil Ameriku

V USA se jmenuje svátek objevení Ameriky „Columbus Day“. Kryštof přitom nebyl ani zdaleka první, kdo Nový svět objevil. I když omezíme soutěž na náš letopočet a pomineme první kočovníky, kteří sem před 15 000 lety zabloudili přes pevninský most táhnoucí se dnešní Beringovou úžinou, přijela jeho výprava o skoro 500 let později. Jako první dopluli z Evropy do Severní Ameriky Vikingové. Podle všeho vyrazili z dnešního Norska a zakotvili na Newfoundlandu, na místě, které se dnes jmenuje L'Anse Aux Meadows. Před Kolumbem pak do Ameriky s největší pravděpodobností připluli i Polynésané, arabský mořeplavec Abu Raihan al-Biruni, čínský admirál Čeng Che a dost pravděpodobně i benátský, v Anglii žijící dobrodruh Zuan Chabotto aka John Cabot.

Galileo Galilei nesestrojil první dalekohled 

Galileo Galilei je mezi laiky známý díky citátu „A přece se točí“, který pravděpodobně nepronesl. A pak taky kvůli tomu, že sestrojil první dalekohled. Což taky není pravda. První teleskop schopný přiblížit zvědavým lidem vesmír postavil nizozemský sklář Hans Lippershey. V roce 1608 se ho pokusil patentovat, ale z nejasného důvodu se mu to nepovedlo. Co se mu povedlo, bylo upoutat pozornost kolegů hvězdopravců, kteří začali s rourou osazenou čočkami experimentovat. Jedním z napodobitelů byl i Galileo, který sice Lippersheyovu práci vylepšil, ale přesto je nečestné a nesportovní, že se po něm jmenují hned čtyři Jupiterovy měsíce, zatímco Lippersheyho jméno nese jen nějaký kráter na Měsíci. 

Alexander Graham Bell nebyl první telefonista

V roce 1860, tedy šestnáct let před Bellem, představil první funkční telefon v New Yorku žijící Ital Antonio Meucci. Kvůli různým trablům mu trvalo 12 let, než si zažádal o patentování. Neměl ale 250 dolarů na poplatek, takže zažádal jen o roční ochrannou známku. Tu neobnovil, protože si už nemohl dovolit zaplatit ani 10 dolarů, a patent propadl. Jako poslední pokus poslal plány a model telefonu do společnosti Western Union a snažil se o schůzku. Neúspěšně. Dva roky poté nakráčel před úředníky Bell se svým vynálezem, který byl tomu Meuccimu velmi podobný. Meucci se pokusil bojovat a hodlal u soudu předložit jako důkaz plány zaslané do Western Union. Ty se ale údajně ztratily či byly ztraceny, pravděpodobně samotným Bellem, který s Westeren Union spolupracoval.

Alexander Fleming neléčil penicilínem jako první

Legenda o vynálezu penicilínu praví, že Alexander Fleming jednoho dne seškrábal plíseň z chleba a vykurýroval s ní Winstona Churchilla stiženého zápalem plic. Jako to s legendami chodí, i tato pověst o prvním antibiotiku je trochu vzdálená od pravdy. Vlastně je úplně mimo. Můžeme možná pominout, že léčba penicilínovou plísní má u severoafrických domorodců tisíciletou tradici. Co přehlédnout nemůžeme, jsou experimenty Ernesta Duchesneho, který už v roce 1897 penicilínem vyléčil tyfus. Sice z tyfu neléčil lidi, ale morčata, ale to sem teď nepleťte. Sám Fleming navíc nebyl vůbec přesvědčen, že jeho objev bude mít praktické využití, a přestal penicilín zkoumat. O praktické aplikace a technologii výroby antibiotik se zasloužili vědci Howard Florey, Norman Heatley, Andrew Moyer a Ernst Chain.

Albert Einstein nenapsal jako první E= mc2 

Neslavnější rovnici historie napsal Albert Einstein v dodatku své práce o speciální teorii relativity v roce 1905. V jednom elegantním řádku tak zodpověděl tisíce otázek – od té, proč hvězdy hoří, ale nevyhasnou, až po kolik energie můžeme očekávat z exploze atomové bomby. Vztahem hmoty a energie se ale zabývala celá řada fyziků před ním, a dokonce i rovnice samotná byla publikována už o pět let dříve v práci francouzského vědce Henriho Poincarého. Na Einsteinovu obranu je ale potřeba říct, že o Poincarého práci pravděpodobně nevěděl a že k rovnici dospěl jiným postupem. A také, že Poincaré ji napsal ve tvaru m=E/c2, což není zdaleka tak sexy.

Charles Darwin nebyl první evolucionář 

Myšlenka, že se organismy vyvíjejí a přizpůsobují svému prostředí, sahá až do starého Řecka a nikdo s ní neměl problém. Darwinova kniha O původu druhů vzbudila kontroverzi proto, že teorii rozšířila i na člověka, který byl považován za dílo boží. Ačkoliv to Darwin schytal nejvíc, teorii nevymyslel. Prvenství připadá Robertu Chambersovi, který v roce 1844 vydal knihu Vestiges of the Natural History of Creation. Ta obsahovala tvrzení, že se člověk vyvinul z předka, kterého sdílí s dnešními primáty, a to bez zásahu Boha. Kniha zapadla proto, že ji Chambers vydal anonymně. Jeho firma patřila k předním distributorům Bible a on si nechtěl pokazit reputaci. Darwinova kniha tehdy ještě existovala pouze v poznámkách a možná by ani nikdy nevyšla. V roce 1858 mu ale poslal na konzultaci přírodovědec A. R. Wallace rukopis, ve kterém dospěl v podstatě ke stejným závěrům jako Darwin, což Charlese popostrčilo k rozhodnutí svůj opus rychle dopsat a vydat. 

AddThis
0 comments

Téma

Buzz a Neil

Jak to vlastně bylo s tou první cestou na Měsíc?

Čumenda

Fotka jako hra

Hopscotch je anglický výraz pro skákání panáka. A podle téhle hry pojmenoval svou sérii uličních fotografií Pau Buscató. Proč? Prostě si rád hraje. Ve verzi skákání panáka, kterou Pau, původem z Barcelony, hrával jako dítě, jsou některá pole pojmenována třeba jako země nebo nebe. A to ho inspirovalo. „Jakmile si děti vyberou a zarámují malý kus obyčejné dlažby, stává se z něj v jejich očích něco jiného: země, nebe atd. Stejně tak pro mě je pouliční fotografie tvořena výběrem a rámováním malého kousku každodenního života takovým způsobem, že se z něj může stát něco jiného,“ vysvětluje Pau. Každopádně pokud se na jeho fotografie z městských ulic podíváte, je vám jasné, co je navzájem spojuje. Je to hravost, se kterou k focení Pau přistupuje.

Podobné články: Téma

2018 | 10 | Holky & koně

Holky a hřebci a hnůj

„Máme ve třídě koňařku, je to nafoukaná čúza, pro kterou jsou všichni póvl. Spolužačky jí nemůžou přijít na jméno, ale zároveň jí všechny lezou někam jen proto, aby se občas mohly povozit. Fakt nechápu. Anebo plno jiných holek tak šílí po koních, že chodí zadara uklízet někam do stájí hnůj. Pochopila bych, kdyby to byla záliba sem tam nějaké holky, ale z koní šílí snad úplně všechny. Proč jako?“ – Zpovědnice.cz

2018 | 10 | Holky & koně

Holky byly u koní vždycky v převaze

Zdenu Motyginovou přivedl ke koním dědeček povozník. Jezdí odmalička, koním se věnuje syn i manžel a k tomu dělá šéfredaktorku časopisu Jezdectví. Ideální zdroj informací o čemkoliv se čtyřmi kopyty a hřívou.

2018 | 10 | Holky & koně

Koňský kšeft aneb Jak se na tom hrabe

Kůň je nákladný mazlíček, stejně jako třeba golf nebo jachting. Ale na první pohled to nemusí být vidět...
Google+