Téma

Jedničky falešné jak pětník

Lidé se snaží být první, protože prvenství s sebou nese slávu. Občas se to ale dá zaonačit i tak, že první nejste, ale slávu shrábnete stejně.

AddThis

Kryštof Kolumbus neobjevil Ameriku

V USA se jmenuje svátek objevení Ameriky „Columbus Day“. Kryštof přitom nebyl ani zdaleka první, kdo Nový svět objevil. I když omezíme soutěž na náš letopočet a pomineme první kočovníky, kteří sem před 15 000 lety zabloudili přes pevninský most táhnoucí se dnešní Beringovou úžinou, přijela jeho výprava o skoro 500 let později. Jako první dopluli z Evropy do Severní Ameriky Vikingové. Podle všeho vyrazili z dnešního Norska a zakotvili na Newfoundlandu, na místě, které se dnes jmenuje L'Anse Aux Meadows. Před Kolumbem pak do Ameriky s největší pravděpodobností připluli i Polynésané, arabský mořeplavec Abu Raihan al-Biruni, čínský admirál Čeng Che a dost pravděpodobně i benátský, v Anglii žijící dobrodruh Zuan Chabotto aka John Cabot.

Galileo Galilei nesestrojil první dalekohled 

Galileo Galilei je mezi laiky známý díky citátu „A přece se točí“, který pravděpodobně nepronesl. A pak taky kvůli tomu, že sestrojil první dalekohled. Což taky není pravda. První teleskop schopný přiblížit zvědavým lidem vesmír postavil nizozemský sklář Hans Lippershey. V roce 1608 se ho pokusil patentovat, ale z nejasného důvodu se mu to nepovedlo. Co se mu povedlo, bylo upoutat pozornost kolegů hvězdopravců, kteří začali s rourou osazenou čočkami experimentovat. Jedním z napodobitelů byl i Galileo, který sice Lippersheyovu práci vylepšil, ale přesto je nečestné a nesportovní, že se po něm jmenují hned čtyři Jupiterovy měsíce, zatímco Lippersheyho jméno nese jen nějaký kráter na Měsíci. 

Alexander Graham Bell nebyl první telefonista

V roce 1860, tedy šestnáct let před Bellem, představil první funkční telefon v New Yorku žijící Ital Antonio Meucci. Kvůli různým trablům mu trvalo 12 let, než si zažádal o patentování. Neměl ale 250 dolarů na poplatek, takže zažádal jen o roční ochrannou známku. Tu neobnovil, protože si už nemohl dovolit zaplatit ani 10 dolarů, a patent propadl. Jako poslední pokus poslal plány a model telefonu do společnosti Western Union a snažil se o schůzku. Neúspěšně. Dva roky poté nakráčel před úředníky Bell se svým vynálezem, který byl tomu Meuccimu velmi podobný. Meucci se pokusil bojovat a hodlal u soudu předložit jako důkaz plány zaslané do Western Union. Ty se ale údajně ztratily či byly ztraceny, pravděpodobně samotným Bellem, který s Westeren Union spolupracoval.

Alexander Fleming neléčil penicilínem jako první

Legenda o vynálezu penicilínu praví, že Alexander Fleming jednoho dne seškrábal plíseň z chleba a vykurýroval s ní Winstona Churchilla stiženého zápalem plic. Jako to s legendami chodí, i tato pověst o prvním antibiotiku je trochu vzdálená od pravdy. Vlastně je úplně mimo. Můžeme možná pominout, že léčba penicilínovou plísní má u severoafrických domorodců tisíciletou tradici. Co přehlédnout nemůžeme, jsou experimenty Ernesta Duchesneho, který už v roce 1897 penicilínem vyléčil tyfus. Sice z tyfu neléčil lidi, ale morčata, ale to sem teď nepleťte. Sám Fleming navíc nebyl vůbec přesvědčen, že jeho objev bude mít praktické využití, a přestal penicilín zkoumat. O praktické aplikace a technologii výroby antibiotik se zasloužili vědci Howard Florey, Norman Heatley, Andrew Moyer a Ernst Chain.

Albert Einstein nenapsal jako první E= mc2 

Neslavnější rovnici historie napsal Albert Einstein v dodatku své práce o speciální teorii relativity v roce 1905. V jednom elegantním řádku tak zodpověděl tisíce otázek – od té, proč hvězdy hoří, ale nevyhasnou, až po kolik energie můžeme očekávat z exploze atomové bomby. Vztahem hmoty a energie se ale zabývala celá řada fyziků před ním, a dokonce i rovnice samotná byla publikována už o pět let dříve v práci francouzského vědce Henriho Poincarého. Na Einsteinovu obranu je ale potřeba říct, že o Poincarého práci pravděpodobně nevěděl a že k rovnici dospěl jiným postupem. A také, že Poincaré ji napsal ve tvaru m=E/c2, což není zdaleka tak sexy.

Charles Darwin nebyl první evolucionář 

Myšlenka, že se organismy vyvíjejí a přizpůsobují svému prostředí, sahá až do starého Řecka a nikdo s ní neměl problém. Darwinova kniha O původu druhů vzbudila kontroverzi proto, že teorii rozšířila i na člověka, který byl považován za dílo boží. Ačkoliv to Darwin schytal nejvíc, teorii nevymyslel. Prvenství připadá Robertu Chambersovi, který v roce 1844 vydal knihu Vestiges of the Natural History of Creation. Ta obsahovala tvrzení, že se člověk vyvinul z předka, kterého sdílí s dnešními primáty, a to bez zásahu Boha. Kniha zapadla proto, že ji Chambers vydal anonymně. Jeho firma patřila k předním distributorům Bible a on si nechtěl pokazit reputaci. Darwinova kniha tehdy ještě existovala pouze v poznámkách a možná by ani nikdy nevyšla. V roce 1858 mu ale poslal na konzultaci přírodovědec A. R. Wallace rukopis, ve kterém dospěl v podstatě ke stejným závěrům jako Darwin, což Charlese popostrčilo k rozhodnutí svůj opus rychle dopsat a vydat. 

AddThis
0 comments

Téma

Buzz a Neil

Jak to vlastně bylo s tou první cestou na Měsíc?

Čumenda

Fotka jako hra

Hopscotch je anglický výraz pro skákání panáka. A podle téhle hry pojmenoval svou sérii uličních fotografií Pau Buscató. Proč? Prostě si rád hraje. Ve verzi skákání panáka, kterou Pau, původem z Barcelony, hrával jako dítě, jsou některá pole pojmenována třeba jako země nebo nebe. A to ho inspirovalo. „Jakmile si děti vyberou a zarámují malý kus obyčejné dlažby, stává se z něj v jejich očích něco jiného: země, nebe atd. Stejně tak pro mě je pouliční fotografie tvořena výběrem a rámováním malého kousku každodenního života takovým způsobem, že se z něj může stát něco jiného,“ vysvětluje Pau. Každopádně pokud se na jeho fotografie z městských ulic podíváte, je vám jasné, co je navzájem spojuje. Je to hravost, se kterou k focení Pau přistupuje.

Podobné články: Téma

2018 | 7 | Chodiči

Jezděte pěškobusem

Chůze z nás udělala pány tvorstva. Vážně. Celý příběh naší cesty na vrchol potravního řetězce začal v Africe někdy před 5 až 7 miliony lety, když se náš praprapředek australopiték rozhodl opustit bezpečí lesa a vydat se na pochod savanou. Aby ve vysoké trávě nezabloudil, musel se naučit chodit po zadních a s hlavou vzhůru. Když už mu to tak hezky štrádovalo, pouštěl se dál.

2018 | 7 | Chodiči

Proč šlapete?

Zeptali jsme se lidí, kteří chodí opravdu hodně, co na tom vidí.

2018 | 7 | Chodiči

Chodicí starter pack

Pár tipů na dlouhý pochod.
Google+