|

PDF

OBSAH

ROZJEZD

TÉMA

    ČTENÍ

       

      Téma

      To nejhorší z poutnických blogů

      Každý, kdo dneska dojde z Hradce do Pardubic, si založí chodecký blogísek a začne mudrovat o šlapavém osvícení. Ty nejhorší špeky se v nich kopírují a najdete je tady.

      AddThis

      Myslím si, že Země, její povrch, půda, které se při chůzi dotýkám chodidly, kterou vnímám přes podrážky bot, mi něco předává. Nějakou kladnou, nebo zápornou informaci, jakoby mimochodem spolu s ostatními vjemy přijímanými mým vědomím a mou duší, vyvolávající při chůzi nějaký soubor pocitů, na jejichž základě si k té části Země, k tomu kousku její krajiny, vytvářím svůj vztah.

      Pouť je starodávnou cestou  k uzdravení. Je to lék, který musíte vydržet, ne si ho užít.

      „Jak se máš?“  zeptal se mě poté, co jsem se vrátila domů. Řekla jsem, že dobře. Nikdy jsem to neřekla s takovým pocitem. Dobře jako pole hvězd na půlnočním nebi. Dobře jako pole slunečnic při letním svítání.

      Vykročíš ve šlépějích tisíců a miliónů těch, kteří šli před tebou, a od toho okamžiku, jsi-li vnímavý a připravený naslouchat, ta cesta k tobě promlouvá. Každý jsme jiný, neseme na svých bedrech různé osudy a to, co se během cesty dozvíš, přímo souvisí jenom s tím osudem jediným, tím tvým.

      Pouť se stává jakýmsi obrazem životní pouti člověka a směřování při pozemské pouti k vytyčenému cíli má poutníka disponovat k lepšímu prožívání životní 
      pouti.

      Živé bytosti jsou nadřazené hmotné energii. Když je vyšší energie ve styku s nižší energií, nastane neslučitelná situace, když je však vyšší energie ve styku s nejvyšší energií, živá bytost dosáhne svého přirozeného, šťastného postavení.

      Vše, co potřebujeme k zlepšení našeho života, máme ve skutečnosti neustále k dispozici. A v každém okamžiku se můžeme rozhodnout vykročit novou cestou vědomého tvůrce a jít cestou, kterou chceme, a žít takový život, jaký si sami přejeme.

      Použila jsem Beckettovu větu z Nepojmenovatelného jako svou mantru: „Nemůžu dál. Jdu dál. Nemůžu dál. Jdu dál.“

      Díky cestě si i ten největší cynik uvědomí řadu otázek, které jej jako jednotlivce přesahují a propojují se vším živým i neživým ve světě okolo. Aneb „Já jsem ve všem a vše je ve mně“.

      Ahojky… kdyby někdo plánoval cestu cca na měsíc, jedno odkud, moc ráda se přidám!!! Pouť je pro mě duchovní otázkou…

      AddThis
      0 comments

      Podobné články: Téma

      2014 | 4 | Donchuani

      Donchuani

      O femmes fatales, okouzlujících ženách, před kterými padají chlapi automaticky na kolena, se píše všude. Co ale muži, kteří fungují jako mucholapky na ženy? Jak to dělají? Stojí to za život plný stresu, výmluv a útěků? Zeptali jsme se.

      2017 | 3 | e-Bitka

      Nafoťte si babiččin oběd

      Když fotil venkovský fotbálek, dostal málem nafackováno. Zahradní verzi Karlštejna, která zdobila kdejakou českou zahrádku, mu skoro nacpali do auta, a ve středním věku zjistil, že vepřo knedlo zelo naaranžované na kostkovaném ubrusu může mít i jinou než kulinářskou hodnotu. Tomáš Pospěch se jako fotograf snaží zachytit prchavý fenomén češství.

      2013 | 6 | Nekonečno

      Šestiproudovka do nekonečna

      V Číně posílají současné představy o tom, jak se staví mosty, do kolen. Koho by napadlo, že tahle stuha pokroucená větrem v sobě skrývá cestu do budoucnosti čínského obchodního světa?
      Google+