Blog

14 vět pro uklidnění

Není každý den posvícení. Ale nic se nejí tak horké, jak se uvaří. A protože lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše, máme tu pro vás fráze, které vám uleví. Čtěte.
AddThis

„Myslí to se mnou dobře“

Už zas na vás řvou, že jste k ničemu? To k nim prostě patří. Ve skutečnosti z vás cítí talent a chtějí z vás vymáčknout víc. Dost možná je to jejich způsob, jak vám projevit lásku. Co se škádlívá…

„Už holt bude taková“

Už zase vás s tím randetem poslala k čertu, nebo dokonce pod jeho ocas? Bude jedna z těch, co nedá jen tak někomu, čili super holka, tak hurá, poslat stoprvní zaláskovanou SMS. Tentokrát fakt roztaje.

„Dobře jí tak“

Neroztála, nevadí. Přijde jiná, pohladí. Zatímco tamtu bude maximálně řezat starej. Né teda, že byste jí to přáli. Ale víte co.

„To se mi jen zdá“

Jo, takhle v zrcadle ten jebák vypadá jako kráter. Ale zrcadlo zveličuje a vy se na to až moc soustředíte a navíc jak víte, jste až moc sebekritičtí. Není to vidět, tak to nemaskujte, jen byste na to upozornili.

„Toho si nikdo nevšimne“

Jakápak škoda na majetku. Ta díra, co jste udělali do koberce, není vidět. Skoro. Když si stoupnete takhle tři metry daleko… a sundáte brejle… a zhasnete… tak vypadá trochu jako piha na kráse či tak něco.

„Je to jejich boj“

Nemají tam ten koberec mít. Kdo si dá koberec na zem, musí počítat s tím, že na zem padají věci. Nakonec, za co platíte nájem, když ne za opotřebení bytu. Žejo.

„A vůbec, to už bylo“

Určitě. Sice vás hryže matná vzpomínka, že přesně v těch místech, kde je ta díra v koberci, vám spadlo brko, když jste se zhulili do bezvědomí, ale to beztak bude jen schýza. A na schýzy se nehraje. Ták.

„Jsem dál než oni“

Smějí se vaší image, zatímco vaše frky vyvolávají ticho hrobů? Jejich blbost. Teď jste nepochopení, nedocenění a vůbec z jiné doby, ale jednou se to otočí a budete velebeni. Stalo se to Shakespearovi, stane se to vám.

„To není o mně“

Nebuďte tak vztahovační. Neznáte kontext. Ten, na koho tak divně čumí, zatímco si šuškají a pohrdavě se smějí, stopro nejste vy. A jestli jo, jste dál než oni. Každej čumí, jak umí.

„Nebudou si to pamatovat“

Ožrali jste se, všechny u stolu uráželi a pak se s nimi chtěli prát, zatímco jste jim zpívali. Ostatní ale byli jistě víc, takže si to nebudou pamatovat. Nemluvě o tom, že těch pár jejich hlášek bylo nesrovnatelně trapnějších.

„To tam mají denně“

A co, že jste se tam vyzvraceli na stůl. Bylo to přece v hospodě. A tam takovejch už bylo, pche! Stejně tak v tom bazénu, kde vám ujel pšouk. Nebo v té ordinaci, kde jste v amoku ukousli zubaři prst.

„A jsou i horší“

Univerzální teze. Vždycky si nakonec můžete najít někoho, kdo to s ostudou nebo jebákráterem dotáhl dál než vy. A když ho nemůžete najít, můžete si ho myslet. Někde jich určitě je celičké panoptikum.

„Dej tomu čas“

Čas vyřeší všechno za vás. I ten prst mu třeba doroste. Stačí čekat. Nic nedělat a čekat. Nechat to vyšším silám, třeba na celej život. Naděje furt lepší než beznaděj.

„Co už“

Jestli nezafungovalo nic z předchozího, tohle zafunguje stopro. Ať už jde o cokoli, ať už jste jacíkoli, nic s tím stejně nezmůžete. Tak to prostě nechte být. Co už – a už to na vás nemůže.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+