Blog

17 vět, co všichni prváci poslouchají v jednom kuse

Že tohle budou ty nejlepší roky vašeho života, jste jistě slyšeli minimálně padesátkrát. Holt se smiřte s tím, že to, co vám okolí bude servírovat tváří tvář vašemu bažantímu statusu, se bude obměňovat jen drobátko. Čtěte, co nejspíš slýcháte pořád.
AddThis

„Co že to teda přesně studuješ?“

Je to s podivem, ale rodiče, sourozenci, ba ani většina kámošů nejsou z nějakého důvodu schopni udržet v paměti, jaký obor vlastně děláte. Když budete mít štěstí, zapamatují si alespoň fakultu.


„Kdo nebydlí na kolejích, neví, o čem je pravej studentskej život…“

Koleje mají nezaměnitelný půvab, o tom žádná. Ale abyste si udělali obrázek o „pravém“ studentském životě, postačí se párkrát zdunit na chodbové párty a pak vrhnout před vchodem.


„Užívej si, dokud jsi student.“

Když vás do toho užívání furt někdo v jednom kuse nutí, tak z toho člověk nakonec ani nemá takové potěšení.


„Hlavně abys pro samý mejdany nezapomínal na školu.“

Tak jak sakra? Užívání nebo šprtání?


„Už máš brigádu?“

Pokud člověk nechce nálepku chudého studenta, bez brigády se holt neobejde. Jenže tahle otázka je spíš mířená na to, jak moc vysáváte své ubohé rodiče.


„Kam pojedeš na erasmus?“

Nikdo se už neptá jestli, ale kam. Neodjet aspoň na semestr je považováno za hřích. A vy abyste si už od začátku dělali hlavu, jestli bude větší leháro Španělsko nebo Portugalsko.


„Co s tímhle oborem vůbec budeš dělat za práci?“

Popravdě, posluchači andragogiky, estetiky, indologie nebo lusobrazilských studií se moc nemají čemu divit.


„Vy jste jenom jednoobor?“

Jako že co? Že dostanete naloženo mnohem víc? Že jste jinak vlastně něco míň? A je úplně jedno co.


„Buď rád, že studuješ. Představ si, že bys taky musel do práce…“

Co na to říct? Že kdyby ti ostatní byli chytřejší, mohli mít index a ISIC taky.


„Jedna zkouška na vejšce je jako celá maturita.“

Tohle vám začali cpát už o svaťáku. A ještě chvíli s tím nepřestanou.


„V klidu, zkouška je od slova zkoušet.“

Jistě. Skvělý. Moudrost, s kterou si můžete tak akorát víte co.


„Tam nemusíš chodit, to není povinný…“

Moudrostí zkušených spolužáků není nikdy dost a nikdy nejsou dost zbytečný.


„To si nepiš.“

Přirozeně. Nic si nepiš. Studnice moudra těch, co to mají na háku a už si nepamatují, že je lepší lízat zem, než pak na konci semestru plakat, je bohužel nevyčerpatelná.


„Na vejšce už nic neočůráš…“

A než člověk zjistí, že i tady se ledascos dá očůrat, málem mu praskne hlava. Nakonec i na ten tahák může dojít.


„To že tě vzali, ještě nic neznamená. První rok je teprve síto.“

Aneb jak účinně a s okamžitou platností demotivovat motivovaného bažanta ve dvou větách.


„Žádnej titul tě neochrání před blbostí.“

Neochrání, ale za to zatraceně dobře vypadá před jménem. A to se počítá, i když kolikrát tvrdíme něco jiného.


Student_cilichili_banner
 
AddThis
1 comments
SimonHlinovsky
SimonHlinovsky

Přesně tak, a některé ty otázky mi přijdou otravné i po pěti letech na VŠ. Třeba když jsem byl v prváku rád, že jsem se na VŠ vůbec dostal, už abych odpovídal, co budu dělat pak, po těch letech, co se mi tenkrát zdály jako hrozně daleká budoucnost. Že jedna zkouška je jako celá maturita, s tím mě taky strašili, ale pak jsem poznal, že těch opravdu pekelných je jen pár, na jiné se stačí učit přes noc. A jestli pojedu na Erasmus, to je taky záludná otázka. Já mám cestování rád, o tom žádná, ale odjet na celý semestr se mi nikdy nechtělo, protože kromě školy žiju mnoha jinými akcemi, které by mi utekly.


Podobné články: Blog

COOKIES
Google+