Blog

18 defaultních programů ženy

Každá žena je sice originál, na druhou stranu je jedna jako druhá. Všechny totiž mají od přírody zakódované podobné vzorce chování. Schválně čtěte, dělají to všechny.
AddThis

1. kastrůlkování

Využití veškerého možného nádobí v rámci jednoho oběda. Tj. uvaříme v jednom hrnci, sníme a zbytky přemístíme do jiného hrnce, který nicméně dál stojí na sporáku místo toho původního. Např. jde o výjimečný šikovný hrnec, který bychom mohli brzy potřebovat. 

2. krabičkování

1. Shromažďování většího množství plastových krabiček v různých velikostech, s různými nepasujícími víčky a pro různé specializované účely. Bez hlubšího smyslu. 2. Umísťování všech zbytků do nepopsaných krabiček a jejich syslení v lednici, případně mrazáku, odkud jsou později vyhozeny rovnou do odpadků (navazující fáze kastrůlkování).

3. hadříkování

Hierarchizace značného množství utěrek, hadříčků, hadrů či ručníků pro různé účely, nicméně bez zjevného označení a smyslu. V praxi například „tohle je malý měkký hadřík, který se hodí na utíraní měkkých věcí…”.

4. dojídací reflex

Setrvačný princip, podle kterého je nutné nejprve dojíst to staré, abychom mohli jíst to nové, čímž se z nového plynule zase stává to staré, a tak dále dokola. Tj. nejdříve sníme gumové rohlíky a ty čerstvé si necháme, až budou… také gumové. 

5. uklízení drobných nepořádků

Permanentní uklízení věcí, které jsou nachystané na okamžité použití – tj. věcí, „které jsem uklidila, protože jsem myslela, že je to nepořádek” dle výchozího principu co-se-někde-válí-se-musí-uklidit.

6. měnĚní zajetých pořádků

Pokud něco hledáš a zeptáš se, kde to je, dozvíš se: tam co vždycky. Vtip je v tom, že „vždycky” se čas od času změní, protože se najde jiné vhodné místo, které je subjektivně vyhodnocené jako to správné.

7. organizace času

Snaha automaticky vyplnit jakýkoliv čas, který subjektivně může vypadat jako volný. Tj. čas, kdy si například čteš, koukáš na fotbal, případně děláš, něco „co není pro nás”, a mohl bys ho případně využít lépe. 

8. výroba nutných věcí 

Vyhledávání nekonečného množství bezpodmínečně „nutných” věcí, činností a potřeb, které je potřeba saturovat nejlépe ihned, bez ohledu na situaci a čas, v nichž jsou tyto požadavky vysloveny.  

9. načasování důležitých sdělení

Přirozený talent na výběr vhodného okamžiku, kdy je potřeba řešit konkrétní „nutný” problém (viz výše). Například penaltový rozstřel finále Ligy mistrů nebo zasněžená dálnice z Brna do Prahy.

10. mustrovaní

Uplatňování komparativních metod ať již vůči muži, nebo partnerskému, případně rodinnému životu. Tj. muž je srovnáván se všemi ostatními muži v okolí, v nejvyšším stádiu pak dokonce sám se sebou jako tzv. mytizace (např. „takovej jsi nebyl, když jsme se seznámili” atp.).

11. kolektivní myšlení

Precizní dělení věcí (peněz, koníčků, volného času atp.) na „moje” a „naše”, kde „vaše” je zahrnuto pod „naše” a mělo by tudíž vyhovovat neidentifikovatelným obecným požadavkům „rodiny“.

12. selektivní paměť

Pamatování si výhradně těch věcí, které dávají smysl pouze z jistého úhlu pohledu a jsou použitelné jako pádný argument. 

13. hnízdění

Okamžité zapouštění kořenů, byť jde o dobu přechodnou, například o jednu noc. Projevuje se širokým spektrem „zdomácňujících” aktivit, od rovnání poliček, import noční košilky a toaletních potřeb, až po změnu domácích standardů či defragmentaci disku.

14. křížení požadavků

Kladení řady nároků, proseb či úkolů do zásadního protikladu, a to jak v dlouhodobém horizontu tak krátkodobém, několikaminutovém – např. klidně běž na pivo a pobav se… když se postaráš o děti…

15. touha po dokonalosti

Snaha dosáhnout ideálního stavu věcí, přičemž ideální stav věcí je určen ryze subjektivně dle dané předlohy a z vnějšku je z principu nedosažitelný. Tj. raději si to uklidím (pověsím, utřu atd.) sama, protože ty to neuděláš pořádně a budu to muset předělávat. 

16. kótování

Boj o prostor a postupné posouvání hranic, kam až lze zajít. Tj. odkud jednou ustoupíte, tam už se nikdy nevrátíte. V praxi se projevuje například postupným zabíráním skříně, okupací koupelny, rušením partnerových koníčků atp.

17. program „aspoň”

Debilizace oponenta a činností, které vykonává, prostřednictvím nenápadného vsouvání slovíčka „aspoň” do běžného rozhovoru. Např.: „aspoň” / mi pomož / to dělej pořádně / se chovej slušně atp.

18. hledání viníka

Program, podle kterého má každá drobnost svou příčinu, a nikoliv objektivního viníka. Tedy, jestliže se cokoliv stane, může za to něco, co s danou věcí v podstatě nesouvisí, ale na problém má zásadní vliv. Tj. vysypu-li například mouku, může za to fakt, že můj muž odmítl před čtvrt rokem jet do Ikea, aby koupil ty správné vhodné krabičky, které by se jistě nevysypaly.

AddThis
4 comments
terezap
terezap

šikovný muž toto napsal..

KarelVacha
KarelVacha

Naprosto souhlasím. Znám to z vlastní zkušenosti


eFOXize
eFOXize

Ani mi to nepřišlo vtipné s jakou zahorklosti to bylo napsáno. Pokud ma autor okolo sebe jen ženy jedoucí podle těchto "programů", pak mi ho je upřímně líto. A já jsem zřejmě chlap. Což je fajn :-P

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+