Blog

18 vět, které raději neříkat rodičům

Jsou věci mezi nebem a zemí, které nemůžete svěřit ani vlastním rodičům. Teda můžete, ale pak bude čoro moro. Čemu se v konverzaci se svým rodičovským orgánem radši vyhnout?
AddThis

Máme vyzkoušeno, že některé věci je lepší nedávat otci ani matce na vědomí. Čtěte, co je lepší spolknout nebo svěřit jen svému deníčku.

„Říkal jsem si, že bych vyzkoušel život v nějaký komuně.“

Ptáček, který záhy vyletí z hnízda, je sen každého rodiče. Nicméně dost záleží, na jakou adresu se jarábáček hodlá přemístit. Komunita rovná se drogy-gangbang-alkohol.


„Potřebuju hlavně svobodu…“

V jakékoliv souvislosti se svoboda očima rodičů rovná schématu drogy-gangbang-alkohol, pravděpodobně i kontokorent, exekutor atd. v různém pořadí.


„Teď si musím od školy odpočinout, chci dělat něco smysluplnýho.“

Ve světě rodičů neexistuje nic smysluplnějšího než ukončené vzdělání. A prostor pro akceptovatelné pauzy neexistuje, jelikož oddaluje vyletění z hnízda (viz výše).


„Můj kluk je přeci tamten dredatej.“

To je, jako byste řekli „můj kluk je dealer“. Dredy, podholy, číra a křiklavé účesy na rodiče bůhvíproč působí jako rudý hadr na plemenného bejčka.


„Ten ručník by sis po mně asi neměla brát…“

…začalo mě ti tak nějak divně svědit… Přímočařejší je pouze zeptat se matky, jestli neví, kde je nejbližší venerologie.


„Nemějte strach, to se v Čechách vysílat nebude!“  

Brigáda u filmu je dobře placená, ale jak který filmový debut je pro rodiče radost. Zvlášť když ho vidí na vlastní oči, stejně jako celé sídliště.


„Máme hodně volnej vztah.“

V okolí jsou zkušenosti i ohebnost záviděníhodné, nicméně doma vaše skóre fakt není na chlubení. Matka vám taky neříká, na kolika je. A třeba by vás trumfla, že byste ani nevěděli, čí vlastně jste.


„Ježiši, to se teď nosí!“

Málokterý rodič dokáže akceptovat, že chcete vypadat jako coura, protože tak vypadají všichni z vašeho ročníku. Image narkomana nebo šlapky je sice vaše svobodná volba, nicméně optikou rodiče zcela neakceptovatelná.


„To jsou bylinky.“

Tráva? Ne. A já to samozřejmě nehulím. To stejně všechno rozdám. Eeee, simvás, žádný rodič, pokud není prarodič, není takový idiot… 


„Simtě, otevřel jsem si kontokorent…“

…a celej jsem ho vysál na drogy-gangbang-alkohol, pravděpodobně nebudu mít na splácení, takže na adresu trvalého bydliště (tj. K VÁM) přijde exekutor a všechno sebere.


„Tohle je Samanta. Je jí pětatřicet, pracuje v eskortu a máme se rádi.“

Přijít domů s tím, že byste si k sobě do pokojíčku rádi nastěhovali nějakou zkušenější ženštinu, než si něco najdete, opravdu nedoporučujeme. Žíla jak blesk na otcově čele jistě mluví za vše.


„Tomu ty nerozumíš, dneska je jiná doba.“

Opravdu tenký led. Na tu tíhu argumentů a možná i nadávek, kterými vás zasypou, nemáte dostatečně silnou páteř.


„No já bych si rozhodně nikdy nic nepíchnul.“

Ano, starostlivého rodiče jistě podobné sdělení potěší, nicméně predikuje to fakt, že všechno, co se dá spolknout, olíznout, vypít, použít jako čípek, jste nejspíš vyzkoušeli…


„Rozhodně nechci dopadnout jako ty.“

Věřte nebo ne, ale na tuhle větu se třese každý rodič. V rukávu mají totiž připravené proslovy o tom, jak se oni postavili na vlastní nohy, a že můžete klidně táhnout, kam vás vítr foukne.


„Kérku má dneska každej.“

Kámoše sice malůvka na šourku pošle do kolen, ale doma je téma tetovaní a piercingu tabu. Za jejich mladejch let se takhle zkrášlovali jen námořníci a kriminálníci, rozumíme?


„Já myslím, že to mám po tobě.“

Zvlášť v souvislosti s pneumatikou kolem pasu, celulózou na zadku, špatnou pletí nebo chatrným intelektem dvojnásob potěšující přiznání.


„Já jsem si to půjčil a ono samo se to nějak vysralo nebo co. Ale jen trochu.“

Tak to bacha. Třeba auťák má otec jistě pravděpodobně radši než vás. A trochu víc škrábnout znamená v podstatě zničit. Zabít zabít zabít. To by vám klidně i drogy-gangbang-alkohol odpustil.


„Co to posloucháte za vyvřeliny?“

Tohle je prostě podpásovka. Hanět otcovi doby, kdy měl na hlavě afro a poslouchal Bydžys, není fér. Taky byste nechtěli, aby vám jednou vlastní potomci plivali na Mars Volta, nebo bůhvíjakou hudební šlichtu posloucháte.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+