Blog

25 festivalových útrap

Každý miluje fesťáky. Spousta muziky, kámoši, sluníčko, čistá radost. Zvláštní ale je, jak rychle zapomínáme, že to také může být úplné peklo. Čtěte, co se lidem děje.
AddThis

1. Doprava

Už cesta z města za písničkou je ryzí utrpení. V autobusech není k hnutí, autem hnijete v zácpě, navrch vás vždycky čekají desítky nachozených kilometrů, tam a zase zpátky a ještě jednou, protože jste si ve stanu zapomněli peněženku.

2. Stanové městečko

Hezký fleky už nejsou, takže nakonec budete vděční za místečko, které není na záplavový louce nebo příliš blízko protékajících toitoiek… než vás v pět ráno probere partička nabuzených agresivních alkáčů, která odpoledne upadla do komatu a večírek ji začal právě teď.

3. Ochranka

Že jste si chtěli dopít tu vodu, co jste koupili po cestě? Že máte v placatce dědečkovu slivovici, co pro vás schovával v konečníku od konce druhý světový? Smůla. A nepřejte si natrhnout si náramek…

4. Pivo

Každej fesťák má to svý jedno sponzorský. A pokud vám zrovna nejede, máte smůlu. No a pokud vám jede, tak vlastně taky, protože příliš mnoho stejného piva umoří i vola.

5. Jídlo

Po prvním dni máte ze všech těch langošů, halušek s uzeným, klobás, bramborových lupínků, čín a barmboráků žaludek jako reaktor v Černobylu. A ve střevech právě probíhá nukleární reakce.

6. Slunce

Chtěli jste sluníčko, máte ho mít. A teď kam se před ním třeba na takovým letišti schovat. Tudíž jste během chvíle napařený jako prase, zpocený, spálený, způlky oloupaný. A do toho ještě úpaly, úžehy a alkohol.

7. Kravál

To, co se vám v první chvíli jeví jako rajská hudba, se během pár hodin změní v teror. Nikde není chvilka klidu, všude všechno duní, všude něco přeřvává něco jinýho. A to se ještě vlastně nezačalo hrát.

8. Blbý kapely

Začátky jsou krušný. Než nastoupí hvězdy, musíte protrpět mladý talentovaný umělce. A ti hrajou mizerně a ještě kolem toho dělají velkou šou. Ale jelikož jste se těšili, máte pocit, že to musíte dát, takže dáváte. A nakonec jste z té “povinnosti” urvaní jak psi ještě než to všechno vlastně začalo.

9. Hygiena

Jasně že to před pár lety bylo mnohem horší. Ale když stojíte ve frontě na rychle se plnící plastikové kadibudky, marně vzpomínáte na tiché a klidné zázemí svého domácího WC. A to neni nic proti tomu, když se dostanete dovnitř.

10. Pisoáry

Mezi námi, on je to třeba pro kluky nebo holky s pinďourem fakt fajn vynález. Ale vybavte si ten pocit, kdy stojíte s nářadím pomalu všem na očích a strašně se snažíte tvářit, jakože vám nevadí, když půl metru od vás diskutuje partička vyhihňných krasavic, co jste je chtěli pozvat na drink.

11. Voda

Vaši vodu vám vzali na začátku a teplý čůrek z mrňavé cisterničky nestačí ani na oplach, natož na napití. Takže kupujete perlivou půllitrovku za 80 Kč a nakonec jste rádi, že si obličej namáchnete i v bublinkách.

12. Prach

Když neprší, brzo se vydupe všechna tráva a celý festival zahalí mračna prachu. Ten pak máte všude. Ale fakt všude. A to pak pěkně skřípe a drhne, víme?

13. Déšť

Pamětníci z Woodstocku by vám řekli, že festival bez bouřky neni festival. V Glastobury jsou na potopy dokonce hrdý. Jenže takovej déšť promění areál v bažinu. A pak máte všechno mokrý a zabahněný a smrdíte plísní. A říkejte si, že to neva, protože to máte všichni stejný.

14. Zrušený koncerty

A při vašem štěstí se strhne ta největší bouře zrovna ve chvíli, kdy má hrát vaše oblíbená kapela. Takže se vám kluci po dvaceti minutách omluví a jedou hrát někam, kde zrovna neprší.

15. Oblíbený kapely

Ale může být pořád ještě hůř, protože se blíží ti, kvůli kterým jste tady. Buď tedy nehrají vůbec. A nebo pošlou jenom nějakou holičskou variantu, kde z původní sestavy hraje akorát ségra bejvalýho bubeníka a celé je to DJ set a pořadatel to zapomněl uvést na plakátu. A nebo jsou tu všichni, ale už strašlivě za zenitem.

16. Sezení

Zvláštní věc, ale na většině festivalů si můžete sednout buď do prachu, do bahna nebo na strusku. Sezení je prostě nedostatek. Takže vás furt bolej nohy, záda… nebo nejlíp oboje. Od toho, jak furt stojíte.

17. Láska

Všude je spousta atraktivních samečků a samiček, takže třeba kluky ze stání nakonec nebolej jenom záda a nohy… Ale fesťáková láska smrdí, zvlášť když je dva tři dny stará. A ne, na fesťáku se fakt NIKDO nemůže umejt pořádně. Takže pokud láska, tak to musí bejt buď láska pořádná, nebo hodně rychlá.

18. Alkáči

Jelikož je nealko v menšině, za chvilkou jsou všichni na plech. A ne každej tak nonšalantně a s humorem a grácií, jako vy. Nenene. Furt do vás někdo vráží, furt vám nějaký hovado řve do ucha a nakonec vám někdo poblije záda.

19. Agresivní alkáči

Ty záda jsou hloupý, ale přinejlepším je zvládnete ještě sami. Ale na malým prostoru festivalu se bohužel objeví často taky spousta těžkotonážních debilů, co po pár kelímkách chtějí rozbít držku celýmu světu. Teda hlavně vám.

20. Váš osobní alkáč

Každý má svou fesťákovou historku. S pivem, panákama, sluníčkem a jointem, který normálně nehulí, ale tak jednou výjimečně… A nejen, že pak zaspíme tu svoji kapelu, která nějakým zázrakem odehraje nejlepší set posledních let. Ale ještě se druhej den vzbudíte v rozpařeným stanu špinaví, smradlaví a s kočkou jako kráva.

21. Zloději

Velká srocení lidu přitahují chmatáky nejrůznějšího druhu. Takže vám šlohnou peněženku, bágl, foťák… ale nebo rovnou celý stan. Ne tak ten ne. Ten jste vlastně jenom nenašli jak jste byli vyndaný.

22. Druhej a třetí den

Druhej a třetí den je těžkej. Ráno se sotva postavíte na nohy, pak to musíte nějak rozkalit a třetí den už jste totální trosky. Jenomže to máte zaplacený a ta největší hvězda hraje až na konci. Takže se držíte zuby nehty a chátráte na těle. Musíte.

23. Konec

No a najednou je to tady. Poslední palička letí do lidí, naposled se ozve “Ahoj Brno!” a vy víte, že je konec. A přijde vám na vás takovej smutek, tesknota a melancholie. A víte, že už vás čeká jen dlouhá cesta domů plná výčitek, že úplně všechno jste prokalit nemuseli.

24. Cesta domů

Složit stan, pokud vám ho teda neukradli. Všechny špinavé svršky a spodky zuřivě balíte do báglů. A pak se zase na bus a vlak. A nebo trčíte v zácpě. Vyčerpáním se vám chce spát. Nebo umřít. Podle toho, co přijde dřív.

25. Následky

Ještě čtrnáct dní vás bolí játra, z plic vykašláváte kusy dehtu, na několikrát perete zasmolený hadry. A s hrůzou pátráte po fotoreportech, jestli někdo nezachytil, jak máváte párkem na slečny, co nabízí drinky zdarma.


Ale nevadí. Za rok zase jedete zase. Takže hurá, zpátky k bodu jedna.

 

AddThis
4 comments
MartickaKomarkova
MartickaKomarkova

Kdo psal takovou hovadinu? ... vždyť tohle všechno je naopak fajn, aspoň je to zážitek... a tohle může vadit jen lidem, co tam v tom případě nemají co dělat ;)

zelvak
zelvak

Ty radši zůstaň doma :D

PeterJolin
PeterJolin

Ale jo, jasně... od Benátský mne to ale neodradí. :-)

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+