Blog

26 hlášek chronických skrblíků

Šetří i na čůrání a lezou na nervy snad úplně každému. A taky trochu závidíme, že nejsou furt švorc… Jenže za jakou cenu? Čtěte, jak se pozná jasný kolenovrt.
AddThis

1. „Nech si to zabalit s sebou, ne?“

(Ušetříte za večeři, když si dáte zbytky. Je jedno, že večer už to nebude k jídlu a bude to vypadat jako mokrá utěrka obalená slizem.)

2. „Víš, že mi od minule dlužíš pětikábli? Půjčoval jsem ti na pivko.“

(Ty by sis kvůli pár kačkám znepřátelil i vlastní babičku, žejo?)

3. „Zajdi si na záchod teď, ať pak nemusíš chodit někde v metru.“

(Nechcete přeci platit deset korun zbytečně. To to ze sebe radši vytlačte doma, i když ještě nepotřebujete.)

4. „Neblázni, proč by sis tu objednávku z e-shopu nechávala posílat, když si pro to můžeš zajet osobně?“

(Je to jen přes půlku města. Případně v úplně jiným městě!)

5. „Já si k obědu žádný pití nedám, díky.“

(Vodu si pak může dát doma z kohoutku, ne? Vždyť to stojí víc jak pivo!)

6. „A nemáte dětskou porci? Já tu normální nesním.“

(Umírá hlady, ale chce ušetřit 30 korun.)

7. „Nemusíme furt topit, dneska je docela teplo.“

(V listopadu zatahuje kohoutek. Ráno je přeci nejlepší vstávat z postele rovnou do Antarktidy.)

8. „Ty šaty stály sedm set, jo? Já nakupuju výhradně v sekáčích. A vypadá to stejně.“

(Ukazuje na opranou halenu.)

9. „Ne, kluci, na oběd s vámi nepůjdu. Mám něco z domu.“

(Vybaluje si nakousanej rohlík s máslem.)

10. „Počkejte, já vám dala stovku a stálo to 98 korun, ještě mi máte vracet.“

(Ukazuje v restauraci pohoršeně na účet.)

11. „Nebylo to dobrý, žádný dýško ať ode mě nečekaj. Navíc je to jejich práce.“

(Vždycky se nad vylízaným talířem nějaká výmluva najde.)

12. „Na dovču jezdím zásadně v Čechách, ty jsou stejně nejhezčí. Já teda moře nepotřebuju.“

(Tak Montenegro nebo Karibik vidět samozřejmě nikdo nechce.)

13. „Svačinu si na výlet udělám sama, ať si nemusím nic kupovat.“

(Ostatní se ještě můžou cejtit špatně, že si na vejletě dopřejou tatranku.)

14. „Hele, já bych ti to půjčil, ale bylo to fakt drahý, chápeš.“

(Hajzlík, co se nerad dělí. Kup si to sám.)

15. „My taky nemáme moc peněz, co naděláš. Já jsem zvyklá, že si nemůžu koupit to, co se mi líbí.“

(Říká samoživitelce ženská s dvojitým důchodem, jejíž manžel řídí rodinnou firmu.)

16. „Petře, tak jsem ti k narozeninám koupila ten foťák, jak jsi chtěl. Není to sice značka, ale to nevadí.“

(Nebude za stejnou věc utrácet víc jenom kvůli nějakýmu nápisu, že jo!)

17. „Lístek do MHD si kupovat nebudu, nikdo mě nechytí. Nebo zdrhnu…“

(A když ho chytí revizor, bude na něj arogantní. Bezdomovce pouští, ne?)

18. „Já ale nemám na to, abych si kupovala zdravý jídlo, víš?“

(Až umře na infarkt, nebude utrácet za nic.)

19. „Kdo šetří, má za tři.“

(Hláška ze všech nejotravnější. Když šetřím a nic si nekupuju, je jedno, že našetřím, ne? To je logika…)

20. „Brambora k bramboře a favorit je na dvoře.“

(Bod 19 jinými slovy)

21. „Vedu si deníček a tam si zapisuju svoje výdaje. Mám to pak všechno hezky pod kontrolou a hlídám si, kolik za co utrácím.“

(Jako vážně?)

22. „Táto, mají mlíko v akci. Jedeme do Lidlu.“

(Je jedno, že by si ho normálně nekoupili. Hlavně že sleva padne na benzín.)

23. „Doma sladím jednou, na návštěvě třema a nejradši mám dvě.“

(Kostky cukru. Šmarjapanno!)

24. „Počkejte, to latte je zadarmo? Tak to si dám dvě.“

(Jízda v RegioJetu v přímým přenosu.)

25. „To je pro strýčka příhodu.“

(Mít otevřený zadní vrátka je chvályhodný, ale moc zodpovědný lidi prostě zahanbujou.)

26. „Já si nekupuju levný věci, třeba tyhle boty stály dva tisíce.“

(No jo, ale koupil sis je před sedmi lety, žejo.)

AddThis
9 comments
a_koli
a_koli

Takže popořadě a rozuzlení na konci:

1. „Nech si to zabalit s sebou, ne?“

(Ušetříte za večeři, když si dáte zbytky. Je jedno, že večer už to nebude k jídlu a bude to vypadat jako mokrá utěrka obalená slizem.)

Dnes už automaticky zabalí „zbytky“ v každé normální restauraci. A každý normální člověk si to vezme, není-li to něco, co se opravdu, ale opravdu ohřívat nedá (např. vařené brambory, že ano).

2. „Víš, že mi od minule dlužíš pětikábli? Půjčoval jsem ti na pivko.“

(Ty by sis kvůli pár kačkám znepřátelil i vlastní babičku, žejo?)

Pořádek dělá přátele. Já vracím i korunu. Obyčejně nepřipomínám, že mi někdo něco dluží, ale najde-li se vhodná chvíle, připomenu. Oni jsou totiž lidi, co si tu pětikorunu půjčí 5x do týdne, každý týden v roce.

3. „Zajdi si na záchod teď, ať pak nemusíš chodit někde v metru.“

(Nechcete přeci platit deset korun zbytečně. To to ze sebe radši vytlačte doma, i když ještě nepotřebujete.)

Samozřejmě, že radši půjdu doma na svém čistém, než někde v hnusném metru, kde bylo jen ten den už asi 500 lidí. O 10/20 koruně nemluvě.

4. „Neblázni, proč by sis tu objednávku z e-shopu nechávala posílat, když si pro to můžeš zajet osobně?“

(Je to jen přes půlku města. Případně v úplně jiným městě!)

Protože každá zásilková služba jezdí v době, kdy jsou lidi v práci. A když zvolím doručit mezi 17-19, stejně volají v 9, že tam za půl hoďky jsou. A ne každý si to může nechat doručit do práce.

5. „Já si k obědu žádný pití nedám, díky.“

(Vodu si pak může dát doma z kohoutku, ne? Vždyť to stojí víc jak pivo!)

Jo, tohle jo.

6. „A nemáte dětskou porci? Já tu normální nesním.“

(Umírá hlady, ale chce ušetřit 30 korun.)

I když umírá hlady,nemusí mít žaludek českého turisty, který sežere půl prasete na posezení.

7. „Nemusíme furt topit, dneska je docela teplo.“

(V listopadu zatahuje kohoutek. Ráno je přeci nejlepší vstávat z postele rovnou do Antarktidy.)

Jak kdy… Dnes jsou hlavně všichni zvyklí z paneláku na 24°C minimálně. Zdravé to není a je to zbytečné. Prostě si v zimě vem tepláky a ne kraťasy.

8. „Ty šaty stály sedm set, jo? Já nakupuju výhradně v sekáčích. A vypadá to stejně.“

(Ukazuje na opranou halenu.)

Mno… Ano.

9. „Ne, kluci, na oběd s vámi nepůjdu. Mám něco z domu.“

(Vybaluje si nakousanej rohlík s máslem.)

No a? Jestli do závodní jídelny nebo menzy… To radši být hlady.

10. „Počkejte, já vám dala stovku a stálo to 98 korun, ještě mi máte vracet.“

(Ukazuje v restauraci pohoršeně na účet.)

Potřetí ano.

11. „Nebylo to dobrý, žádný dýško ať ode mě nečekaj. Navíc je to jejich práce.“

(Vždycky se nad vylízaným talířem nějaká výmluva najde.)

Počtvrté.

12. „Na dovču jezdím zásadně v Čechách, ty jsou stejně nejhezčí. Já teda moře nepotřebuju.“

(Tak Montenegro nebo Karibik vidět samozřejmě nikdo nechce.)

Montenegro je pěkně hnusné. Jinak ano, moře je super, ale je celkem smutné, že lidé neznají svou vlast a mají potřebu chlubit se mořem. V Česku je nádherně.

13. „Svačinu si na výlet udělám sama, ať si nemusím nic kupovat.“

(Ostatní se ještě můžou cejtit špatně, že si na vejletě dopřejou tatranku.)

Radši svůj chleba, než odpornou bagetu s majonézou od bezinky.

14. „Hele, já bych ti to půjčil, ale bylo to fakt drahý, chápeš.“

(Hajzlík, co se nerad dělí. Kup si to sám.)

Záleží na okolnostech – vím-li, že je to lempl, co mi už zničil 4 různé věci ze 4 půjčených, nepodělím se s ním už ani o tkaničku do bot.

15. „My taky nemáme moc peněz, co naděláš. Já jsem zvyklá, že si nemůžu koupit to, co se mi líbí.“

(Říká samoživitelce ženská s dvojitým důchodem, jejíž manžel řídí rodinnou firmu.)

Popáté ano.

16. „Petře, tak jsem ti k narozeninám koupila ten foťák, jak jsi chtěl. Není to sice značka, ale to nevadí.“

(Nebude za stejnou věc utrácet víc jenom kvůli nějakýmu nápisu, že jo!)

Ano, opět záleží. To, že to má značku, neznamená, že je to kvalitní. Důležité jsou parametry.

17. „Lístek do MHD si kupovat nebudu, nikdo mě nechytí. Nebo zdrhnu…“

(A když ho chytí revizor, bude na něj arogantní. Bezdomovce pouští, ne?)

Pošesté ano.

18. „Já ale nemám na to, abych si kupovala zdravý jídlo, víš?“

(Až umře na infarkt, nebude utrácet za nic.)

Smutným faktem je, že na to někdo opravdu nemá. Posmívat se mu kvůli tomu je velmi ubohé.

19. „Kdo šetří, má za tři.“

(Hláška ze všech nejotravnější. Když šetřím a nic si nekupuju, je jedno, že našetřím, ne? To je logika…)

Nejhloupější z dosavadních bodů.

20. „Brambora k bramboře a favorit je na dvoře.“

(Bod 19 jinými slovy)

Neznám, ale pokud 19, pak viz 19.

21. „Vedu si deníček a tam si zapisuju svoje výdaje. Mám to pak všechno hezky pod kontrolou a hlídám si, kolik za co utrácím.“

(Jako vážně?)

Velmi dobrý způsob kontroly zejména pro ty, kterým se „ztrácí“ peníze a neví za co.Ano, vážně.

22. „Táto, mají mlíko v akci. Jedeme do Lidlu.“

(Je jedno, že by si ho normálně nekoupili. Hlavně že sleva padne na benzín.)

Mléko kupuje snad každý a ano, raději ho koupím v akci za 12, pokud je, než za 20. Ono stejně v té akci skoro pořád někde je.

23. „Doma sladím jednou, na návštěvě třema a nejradši mám dvě.“

(Kostky cukru. Šmarjapanno!)

Posedmé? Asi jo.

24. „Počkejte, to latte je zadarmo? Tak to si dám dvě.“

(Jízda v RegioJetu v přímým přenosu.)

Ano. Poosmé.

25. „To je pro strýčka příhodu.“

(Mít otevřený zadní vrátka je chvályhodný, ale moc zodpovědný lidi prostě zahanbujou.)

Zodpovědní lidé zahanbují koho čím? Takže nové hodnocení: toto je nejhloupější bod.

26. „Já si nekupuju levný věci, třeba tyhle boty stály dva tisíce.“

(No jo, ale koupil sis je před sedmi lety, žejo.)

Ano, a přesně proto si nekupuje levné věci. Boty za tři-čtyři stovky vydrží půl sezóny, boty za dva tisíce 7 let a pořád vypadají jako nové, pokud se o ně člověk stará. Konzumerismus vítězí, že?

Většina není o skrblení, ale o tom, že vyhazovat peníze do záchodu je prostě krávovina.

KatkaZ
KatkaZ

Mě to přijde jako jeden z nejstupidnějších článků tady ... Pro studenta každá koruna dobrá ;) K tomu dýšku, pokud se na mě obsluha tváří jako kakabus a je nepříjemná, dýško prostě nedám, od toho snad to dýško je, ne? A boty za 2k co vydrží 7 let jsou hrozně trapný (takže si mám radši koupit několikery křušky od Vietamců ve kterých si zničím nohu? Tak určitě.)

KatkaZ
KatkaZ

@YuriLee @KatkaZ
Aaj, já čekala, že se do mě někdo pustí :))
Ale počítám, že kdybych napsala, že s tím vším jako student souhlasím, tak se do mě pro změnu někdo pustí, že jsem rozmazlenej spratek co utrácí peníze svých rodičů ;) A popravdě mi připadá, že takhle šetří spousta lidí (protože kolik % lidí v týhle zemi má plat nad 20k ...) a nic z toho mi nepřijde jako takovej extrém. 

YuriLee
YuriLee

@KatkaZ @YuriLee Tak za 1) extrém tak půlka minimálně je a hlavně 2) tohle jsou všechno případy, kdy tim přehnanej šetřil prudí ostatní.


Z těch dlouhejch odstavců, kterejma nás tu těšíš, bych skoro usoudila, že jsi prostě chudá studentka a sere tě to a proto jsi zbytečně vztahovačná.

KatkaZ
KatkaZ

@YuriLee @KatkaZ
Sere mě že nejsem rozmazlenej rozhazovačnej fakan? Jo, to je přesně ono. (spokojenost s délkou?)

Howgh.

YuriLee
YuriLee

@KatkaZ @YuriLee Taky jsem chudej student, přesto považuju za pošahanost ostatním vnucovat, že moje oblečení ze sekáče vypadá stejně jako jejich nový (když fakt nevypadá) a dělat si svoje jídlo pokaždý když vypadnu z baráku.


Ale tak nějak se smyslem pořád míjíme, takže whatever.

LeenaHNa
LeenaHNa

Bod 4. správný skrblík pojme takhle: když z e-shopu, tak jen s dopravou zdarma nebo pobočkou ve městě a vyzvednout během vyřizování jiných nákupů, aby se netratilo na benzínu. Já mám jednoho skrblíka doma, tak vím, o čem mluvím :D

JanDaliba
JanDaliba

Vtipne :) Akorat 5. spis smutne. Jidlo za kilo a k tomu za 40 pivo. no neber to :D

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+