Blog

50 odstínů šedi je brak, ale všichni ho známe

V pohádce je většinou zlo potrestáno a dobro zvítězí. V pohádce pro dospělé - 50 odstínech šedi - je trestána hlavní hrdinka, a to povětšinou důtkami. A kdo teda zvítězil? Vkus, nebo konzum?
AddThis

Donutit lidi v dnešní době číst není žádná sranda. Máme internety, sociální sítě, super seriály s filmovou produkcí, Prostřeno, kanál ČáryMáryFuck na Youtube, žebříčky na Čilichili, musíme sdílet data o tom, kolik jsme uběhli, co jsme vypili, kde a s kým jsme byli a jaký přes to umíme dát filtry, do toho pořád nějaký večírky, kocoviny, demonstrace a farmářský trhy, plus každou neděli musíme sledovat Otázky Václava Moravce a vtipně to komentovat na Facebooku. Na knihy prostě NENÍ ČAS.

Takže když se nějaký knize podaří ten čas si pro sebe ukrást, tak je vlastně hrozně dobrá. Jasně, 50 odstínů šedi je mainstreamovej brak pro masu, co nevyžaduje moc přemejšlení a jeho děj pochopí i natěračka chlebů se základním vzděláním, ALE zná to každej. I ty, co to nečetli.

Můžeme psát tisíce recenzí a pohrdavých cynických článků a analýz o tom, jak stáda tupých čtenářek hromadně proudí na premiéru filmové verze knihy, můžeme se jim posmívat a ptát se psychologů, proč si holky chtěj číst knihu o tom, že bohatej chlápek mučí nevinnou sekretářku, a co to asi vypovídá o jejich podvědomí, sebevědomí a traumatech z dětství, ALE faktem je, že ta kniha je prostě dokázala přimět jít do kina a dokázala přimět stovky povýšených novinářů o tom napsat.

Musíme prostě uznat, že má úspěch a zapsala se do povědomí veřejnosti. A že přiměla maminy od plotny, aby na chvíli vypnuly Mimibazar. Brak zůstane brakem, ale i ten se dá udělat dobře a způsobem, co lidi chytne. A to je svým způsobem taky umění, ne?

AddThis
1 comments
PetrScheuer
PetrScheuer

Ne. Umění je udělat z řídké stolice krychli - krychli, která by měla padesát odstínů; to pak ano, to by bylo umění

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+