Blog

7 věcí, které se mohou stát (a stanou) na maturitním plese

Pro každého maturanta je jeho maturák vždycky to nejlepší, co ve svém životě zažil. Tahle přehnaně hypovaná událost, která sama o sobě uběhne jak když mávneš proutkem, se řeší bezmála rok dopředu a další rok se mluví o všem, co se tam stalo i nestalo. Takže... co se tam stalo a nestalo?
AddThis
  • Životem zklamaná: Linda Leová

1. Dochvilnost je výsada králů a tenhle večer je každý maturant za krále a královnu. Ale to by bylo, aby výjimka občas nepotvrzovala pravidlo. Takže v ideálním případě prošvihnete začátek slavnostního nástupu a k tomu jako na potvoru zapomenete celou choreografii a chytíte se až při závěrečný póze.


2. Je to tady, na řadu přichází vaše a partnerčino jméno. Za velkého potlesku, v rytmu vašeho must-have songu, si kráčíte po červeném koberci pro šerpu. Všechny pohledy směřují na vás, ale při vášnivém záklonu vaší partnerky ji jaksi neudržíte a oba jste v tu ránu na zemi… No co, nezbývá než nadhodit úsměv a přesvědčit dav, že přesně takhle jste to plánovali.


3. Při zlatém dešti doufáte, že budou hosté štědří a se třídou tak vyděláte balík. Na druhou stranu však doufáte o dost víc, že zas tak štědří nebudou, protože jestli je něco, co v ten den fakt nechcete, tak je to rozhodně obtisklá padesátikoruna přímo uprostřed vašeho čela.


4. Krásný velký šaty, načesaný vlasy, prostě princezna hadr. Z toho důvodu s sebou na záchod berete další tři holky, aby vám podržely šaty, který naplňujou celou kabinku až po okraj. A co hůř, nedej bože abyste to v tenhle kouzelný den zrovna dostala.


5. Pohled na rodiče, jak jsou dojatí z toho, že už je jejich Lucinka velká holka a má maturitní ples, je k nezaplacení. Jen si člověk musí dávat majzla, aby to zůstalo jen u pohledu, páč jakmile se k vám mamina přiřítí s hysterickým pláčem a začne vás objímat, můžete mít díky jejímu usoplenýmu rozteklýmu make-upu, za kterej dala majlant, její podobiznu zvěčněnou na zapůjčených šatech.


6. Maturák si každý naplno užívá a vždycky uteče rychlostí blesku. Pokud jakž takž ustojíte celý večer až k půlnočku, máte zpola vyhráno. Pakliže jste ale hrdě zazdili každou z tanečních schůzek, pravděpodobně neznáte jedinej krok, a tak to po pár minutách ustavičný improvizace a snahy napodobit ostatní stejně vzdáte a se studem v očích půjdete zalejt žal na bar.


7. Když se ovšem z důvodu nestravitelnýho množství alkoholu “nedožijete” ani toho půlnočka, druhý den bude vaší poslední aspoň trochu jasnou vzpomínkou vaše polonahé tělo, zmítající se v pseudorytmických křečích uprostřed stolu vaší třídní učitelky. A tak to má být.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

Google+