Blog

Hudební masakry – Jak vypadá hudební fušeřina

Jsou interpreti, kteří se snaží světu něco sdělit. Něco po sobě zanechat skrze dílo. No a pak jsou interpreti, které tohle nezajímá, a akorát přežvýkávají tvorbu jiných, aby bylo na chleba.
AddThis

Pamatujete si na předchozí masakr, kdy jsme se pozastavovali nad tím, že Martin Kocián lepí ke svému jménu pro jistotu „ex Lunetic“? Tady půjdeme ještě dál, mistr Pavel Kmeč si připisuje „exTouch, hit Ljubi Menja Po Francuzski“. To kdyby náhodou někdo nevěděl, kdo je Pavel Kmeč ani co jsou zač Touch. Jistota je jistota. No a tenhle pán, co tak mocně proniknul do světa šoubyznysu, v něm chce zůstat. Nemá smysl cokoliv dodávat, jde na to následovně.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Zatancujeme maturantům a po plese jim to vyfakturujeme. Jde o propagační video, prakticky poutač na zboží. Co ten vokodér na začátku? Vždyť to zní, jako kdyby na robota Emila přišlo blinkání... A ty ženské vokály jsou zazpívané otráveněji než na hodině hudebky, tohle na plese nikoho ze židlí nezvedne. Nejsem si jistý, zda jsou v roce 2014 maturanti zvědaví na devadesátkový eurodance. Asi ne. Nebo možná ano, protože jinak by si to přece Pavel Kmeč exTouch hit Ljubi Menja Po Francuzski nedával do štítu.

Hudební šoubyznys má mnoho podob. Plavou v něm velké ryby, hotoví mořští draci. Plavou v něm štiky a úhoři, kapři a candáti. Ještě v něm plavou čudly, to jsou tihle, a pak už je jenom bahnité dno v podobě Šlágr TV. Ale nenechme se zmást úrovní produkce, zpívat na plesech devadesátkový eurodance není možná zlatá žíla, ale sázka na jistotu určitě.

AddThis
2 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+