Blog

Hudební masakry – Jirka Koběrský

Po minulé odbočce k roztomilému neumětelovi dnes zamíříme opět do těch nejvyšších kruhů českého popu. Tedy – náš interpret tam míří. Vrací se vždycky jako severák, ale kromě skalních fanoušků jeho singly ne a ne prorazit. Dokáže to nyní skladba Kozy ven?
AddThis

Jirka je zvláštní figurka českého popu. Jako jeden z hudebních vlivů uvádí Pavla Horňáka, což mluví samo za sebe. Coby jeden z členů bývalého boybandu V.I.P. se mu v šoubyznysu evidentně zalíbilo a snaží se v něm udržet za pomoci skládání, nahrávání, vydávání, produkce, hraní, vlastního studia a tak dále. Jeho repertoár ovšem z hlavy vytáhne málokdo, zatímco smutnou epizodou o trapném vyhoření v talentové soutěži se baví na internetu lidé doteď. Další šance na průlom přichází nyní, kdy Jirka vydává novinku Kozy ven. Předem dodávám, že ať už uslyšíte v klipu cokoliv, nejde o recesi, hudební virál ani sofistikovanou sondu do duše internetových klipů. Pohlížejte na to jako na vážně míněnou snahu o zářez v hudebním průmyslu, o průlom do hitparád a rozšíření fanouškovské základny.

Začíná to ještě jakž takž omluvitelně, tyhle průhledné dvojsmysly se poslední roky objevují v českém popu poměrně často. Skutečnost však vypluje na povrch hodně rychle a posluchače čekají tři minuty oslavy krásy, plastiky, paření, zlatomládežnictví, zlatokopectví, luxusu. Tohle pozlátko coby téma tvorby imponuje hodně interpretům, Kozy ven jsou ovšem ve formě, která v propasti Hudebních masakrů zatíná drápky někde hodně hluboko. Jirkův rap je komická parodie, zpěv holky říkající si Adel(!) tahá za uši víc než Frištenský za posilovací pružinu. Čert ví, odkud se tahle nezpěvačka vzala, hádám, že Jirka chtěl zkrátka v klipu prsaté torpédo, a zbytek mu byl šumák.

Obsahovou stránku dolů táhne i poměrně odfláknutý text, rýmování ve stylu ego / lego nenaznačuje smysl pro humor, ale jen a pouze to, že autor při skládání na papír hodil první, co mu vytanulo v hlavě. Když barová prsatice zpívá, že je originál, vzbuzuje spíš úsměv. A Jirko, je sice fajn, že zpíváš: „nejsem žádnej vidlák, taky se tuním,“ ale je mi líto, dokola kozy ven (už jdou, ty jsou, tak pojď, tak si je foť) můžou zpívat právě jen vidláci.

Kvantum product placementu, poměrně kvalitní provedení i celková produkce dávají napovědět, že tohle nemá být žádná legranda. Je to vážně myšlená věc, kde všechny zúčastněné strany přesně věděly, co chtějí posluchači předložit. Jirka sám se snaží tlačit to do médií, je na něm znát, že té skladbě věří. Ve výsledku je to ale jen plytká diskoška, která víc lidí rozesměje než upřímně pobaví. Adel si užila svých patnáct minut slávy, ale jiný efekt podle mě tahle skladba mít nebude. Možná se ozve Pavel Horňák, ať něco zkusí společně.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+