Blog

Hudební masakry – Petr Nezhyba

Když už si člověk myslí, že je Hudebními masakry dokonale otrkán, přijde nějaká další darda. A občas je to docela dada. Jako třeba dneska, hotová dada darda.
AddThis

Podle svých stránek je Petr Nezhyba vpravdě renesanční člověk. Kromě zpěvu se věnuje i skládání, herectví, výtvarnému umění nebo navrhování kostýmů. Rodiče jej prý vedli k muzice už od dětství, kdy mu koupili trubku, ale Petr se kromě toho učil i na bicí, kytaru a klavír. Zajímavé je, že údajně nastoupil na konzervatoř, a dokonce se věnuje, cituji: „klasické hudbě a tenorovému zpěvu.“ To je hodně široký pojem a může znamenat cokoliv, od pečlivé práce až po poslech cédéčka. S ohledem na Petrovu produkci (Petr si mimochodem říká Adonnis, a přihlásil se dokonce do soutěže Česko hledá superstar) bych to tipnul spíš na druhou možnost. Když si totiž poslechnu jeho nejnovější singl, který na Youtube pověsil minulý týden, vše výše zmíněné se rozpadne během pár taktů v prach.

Ok, tohle byla černobílá lobotomie. Ten poslech, dá se říct, téměř fyzicky bolí. Produkce tohoto formátu by rozplakala nejednoho profesora na konzervatoři a upřímně by mě zajímalo, co se tam vlastně Petr Nezhyba za tu dobu naučil, protože tohle nemohlo potkat konzervatoř ani smykem. A to nepočítám laciné plky o tom, jak je naprogramovaný šoubyznys, tedy téma, které nejen, že je ohrané, ale v tomto podání i poměrně naivní.

Těžko říct, kam tím Petr Nezhyba míří. Označit jej za performera nejde, recesistu taky ne, to by uchopil za úplně jiný konec. Je to spíše takové hudební ufo, které tu přistálo uprostřed temného lesa a teď v něm bez pozornosti bloudí. Podle webu má Petr Nezhyba na kontě šest desek a další chystá, tu poslední pokřtil vloni v pražském klubu Fatal. No, gratuluju, to musel být zážitek.


Poznámka pod čarou – při poslechu Nezhybova nového singlu mi okamžitě vyskočila v hlavě starší věc od Empire of the Sun. Takhle by měl vypadat dada pop.

AddThis
2 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+