Blog

Hudební masakry – Pussy

Máme tu poslední masakr v letošním roce, pojďme tentokrát trochu zabrousit do historie a ukázat si jednu ze slepých uliček, do kterých čas od času naše porevoluční popmusic zabloudila.
AddThis

Konkrétně se vydáme deset let nazpět za dívčím duem Pussy. Manažer a autor projektu Pavel Skalický je poměrně známá figurka. Jde o jednoho z normalizačních interpretů, jeho kapela Saturn v 80. letech v estrádách zpívala kolovrátkové hity, které patřily i v rámci dost chudé scény k tomu horšímu, co nabízela. Po roce 1989 ale skáče rovnýma nohama do kapitalismu a zakládá uměleckou agenturu Jupiter. Pán bude asi hvězdář. Dodnes aktivní agentura nabízí vystoupení béčkových až céčkových interpretů, z nichž nejznámější je Marie Pojkarová. Pana Skalického s jeho ženou Evou si můžete například objednat na firemní večírek jako Simonová a Chladil revival, bez ironie.

Ale zpátky k duu Pussy. No, duo, chvíli byly holky dvě, pak se tam jedna protočila, pak se všechny tři sešly na jednom pódiu… trochu zmatek, ale Eva Skalická v něm vydržela celou dobu. V té době frčely na diskotékách T.A.T.U., vzpomínáte? Pic ho, uděláme českou verzi a pojmenujeme to Pussy! Bohužel, kopírování hraní si na lesbičky nezabralo, a tak se pan Skalický s holkama musel vydat cestou ryzí holírny. Deska pro děti, šaškování v televizních estrádách, hraní na městských slavnostech, vystupování na reklamních akcích, třeba pro Milku si holky musely oblíct fialová trička a blbnout na pódiu s umělou krávou, lidská důstojnost nezná spodní hranici. To však šlo dobře, podle oficiálních stránek měly holky v průměru 200 vystoupení za rok, což je kadence opravdu zběsilá. Nicméně – obrázek o fungování Pussy už asi máte dostatečný, pojďme si jejich produkci ukázat v praxi.

Škoda, že na netu není nikde videoklip, tak jsme museli vzít zavděk tímto fan videem, ale jako zvuková ukázka je to dostačující. Asi nemá smysl se nějak rozčilovat nad bezobsažnou diskoškou, na tohle lidi prostě budou chodit furt. Zajímavá je ale jiná věc. Když si na jejich stránkách projedete seznam skladeb (ukázky jsou jen pro otrlé), většina z nich je jen recyklované haraburdí, se kterým to pan Skalický zkoušel kdysi v normalizačním popu. Tehdy se plytkost dala ještě nějak omluvit, třeba že člověk schválně skládal hovadiny, protože jinak by to do televize neprošlo. Ale ten samý repertoár vzít, oprášit, dát to nazpívat mladým holkám a snažit se to prodat znovu, to už smrdí holírnou.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+