Blog

Hudební masakry – Rapové kacířství

Žijeme v zemi, kde se v hudbě moc lidí boha nedovolává. A žijeme v zemi plné hudebních masakrů. Jak to dopadá, když se tyto dva světy protnou?
AddThis

Gucci D. To jméno pravděpodobně vyvolá u dlouhodobých čtenářů Hudebních masakrů Pavlovův reflex, protože tenhle kluk patří mezi jedny z těch výraznějších figurek, které se na našem panoptikálním orloji protočily. Tento raper totiž se svým kamarádem Davem Větrovcem vypustil do světa klip, který to dotáhl až na bronzového Zlatého Davida. Ano, pamatujete si správně, řeč je o této hrůze.
    
Dnešní masakr má dvacetkrát méně zhlédnutí, ale přesto stojí za pozornost. Dost vypovídá o té bublině, ve které mladí kluci (i holky) snažící se dělat hip hop žijí. Pojďme na věc.

  

Na první pohled je vidět, že tady si nikdo s režií moc hlavu nelámal. Prostě choď kolem kostela a večer to nahrajem na Youtube. Pravda, určité náznaky režie tam jsou, ale to už výsledek nezachrání. Gucci D je každopádně průkopníkem – spojil hejtry a boha v jedné skladbě. Moc nechápu tu posedlost raperů amatérů (tím nemyslím začátečníky, co se točí na webku, ale vážně se beroucí kašpary, které to neuživí) rapovat jen a pouze o tom, jak je hejtři nenávidí a oni to mají u zadnice. Je to furt dokola – slyšíte o někom úplně poprvé, ale hned vás krmí řečmi o tom, jak je hustej, jak si jde za svým snem a hejtři mu můžou… Jako kdyby tito lidé trpěli paranoidními představami, že se celý svět spojil proti nim a jen ti dva houmíci, kteří jsou ještě ochotní ho na cigáru v parku poplácat po ramenou se slovy: „Supr track, kámo“, nejsou falešní a prázdní.
Že něčí hudba nemá úspěch, ještě neznamená, že mu ostatní akorát závidí a nepřejí mu cestu vzhůru. Znamená to jen a pouze, že ta hudba je zkrátka špatná a nikoho neoslovuje. Je to naprosto jednoduché pravidlo, které platí v hudebním světě už dekády. Proč to zrovna rapeři nechápou a dál dělají ramena a blekotají něco o hejtrech, je mi záhadou. A upřímně, Gucci D, co si budeme namlouvat, nadávat v jedné písničce hejtrům a pak se dovolávat boha je to samé, jako onanovat před školou a tvrdit, že každý má právo dělat si radost.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+