Blog

Hudební masakry – Stresor a Leona Šenková

Nemůže být hezčí příklad, proč se část naší scény stále motá v kruhu, než nový videoklip, ve kterém účinkuje i vypadnuvší z talentové soutěže.
AddThis

Skupina Stresor sama sebe nazývá na svých stránkách „czech cover band“ a „pub rock“. Angličtina je možná v tomto případě zbytečná, protože nehrajou v Los Angeles, ale jezdí česká maloměsta až vesnice, kde přehrávají hity těch slavnějších kolegů. Nic proti tomu, taneční zábava vždycky chtěla Jahody mražený, a ne Salisbury (mimochodem, i po těch letech se mi to neoposlouchalo a považuji ji za fenomenální skladbu), jenže je to taky druh kapely, od které by se zpěváci myslící to s profesí alespoň trochu vážně měli držet dál. Leona Šenková to bohužel nedodržela a opět si v nerovném zápase o místo na scéně dala vlastní gól. Pojďme se podívat, co společně ukuchtili.

Můj čas je pouhopouhý normalizační pop. Nic víc. Tečka. Popularitu si získal pro svou kolovrátkovitost a fakt, že se text dá pochopit i ve dvě ráno, kdy v sobě má návštěvník vesnické diskotéky už sedm myslivců. Kapela, která dobrovolně takovou hudbu hraje, buď z oné návštěvnické skupiny sama vzešla, nebo na ni míří. Dobře, je to jejich volba a nic proti tomu, ale nesmí se pak tvářit jako velcí umělci. Vždyť oni na těch záběrech ze studia (navíc nepovedených, stačí se podívat na bubeníka v úvodu) vypadají, jako kdyby nahrávali Enter Sandman... Až zas bude někde slečna Šenková dávat rozhovor o hudební dráze, takovýmto účinkováním riskuje, že jí to někdo omlátí o hlavu a uměleckým vizím se vysměje.
Každopádně je na videu hezky vidět, proč je část hudební scény zakonzervovaná už roky. Je prostě určitá část lidí, kteří chtějí slyšet Můj čas, chtějí slyšet Jahody mražený, a to tak intenzivně, že tomu kapely přizpůsobují program v rockových klubech. To považuji za ultimátní masakr a závaží na noze naší scény.

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

Google+