Blog

Punky bez muziky

Punk’s not dead! To víme všichni. Možná taky proto, že přežívá ve spoustě provedení, která navíc nemají vůbec nic společného s muzikou, koženýma bundama s ostny, vysokýma botama ani jinými známkami punku. Co říkáte třeba na pankáče v kyberprostoru nebo elfy s čírem?
AddThis

Hlavní slovo má moderní technologie a další vymoženosti, které autoři prostě prsknou do jakékoliv dějinné fáze.

Fakt jsme se nesťali teplým rumem, když vám tvrdíme, že víc punku než v hudbě najdeme v literatuře či počítačových hrách či módě. Existují mraky žánrů, které punk nesou v názvu. Kyberpunk, steampunk, sandalpunk… Autoři se vzepřeli historii, fyzice nebo logice a vrtají se v dějinách nebo vymýšlí ujetou budoucnost. Hlavní slovo v nich má moderní technologie a další vymoženosti, které prostě namontují do jakéhokoliv historického období. Co byste řekli na parou poháněný počítač? Všechno to dotváří postapokalyptické kulisy, zlé korporace, co s každým zametou, lidi na okraji společnosti. Všechno je to hodně temné, ujeté a dost zábavné. Mrkněme se na to. Kašleme na časovou souslednost, začneme kyberpunkem, nejprovařenějším z nich.

Kyberpunk
V blízké budoucnosti se na zemi rozložené apokalypsou poflakuje loser, který to ale v kyberprostoru dovede roztočit. Hackuje jako o život, a bojuje tak proti rozlezlým megakorporacím, které ovládají svět. Občas tu má někdo i čipy v hlavě. Obecně se to točí kolem počítačů a vstupování do datasféry. Když začaly být kompjůtry in, tohohle androšského žánru se chopil Hollywood, učesal to a udělal Matrix. A po punku je veta.

Stonepunk
Jak jsme říkali, tyhle punky jsou hodně o technologii. Takže si představte, že dnešní vymoženosti by někdo zkonstruoval v době kamenné. Jasně, takže Flinstoneovi jsou prakticky čistý stonepunk. Jen by to chtělo trochu temnější kulisy.

Clockpunk
Představte si, že celá společnost je založená na péru. Tedy péru v hodinovém stroji, ozubených kolečkách a dalších vymakaných mechanismech podobných hodinovému strojku. Všechno vypadá a funguje jako autíčka na klíček. Žádné spalovací motory, žádná paliva. Prostě ráj pro ekomaniaky.

Steampunk
Parní stroj hýbe světem. Všechny zbraně a další technické vychytávky jsou poháněné parou nebo mechanicky, což si steampunk vypůjčil od clockpunku. Ozubená kolečka z hodinek jsou prakticky jeho symbolem. K tomu načančané šaty a cylindry viktoriánské Anglie, kde se děj většinou odehrává.

Teslapunk
Zásuvka je pupek světa. Elektřina jako čistý zdroj energie nakopala uhlí, dřevu i benzínu. Premisou je, že všechny tyhle eko věci jsou dávno realizovatelné, jen je před námi schovává nějaká ta zrůdná korporace, aby nás učinila závislými na nerostném bohatství. A Nikolu Teslovi svítí očka blahem.

Dieselpunk
Druhá světová válka nikdy neskončila. Nebo alespoň její estetika. Obrovské těžké stroje, letadla, komplikované mašiny, které sežerou hektolitry paliva, než se vůbec hnou z místa. V tomhle stylu si libuje hodně počítačových her.  Jiné názvy proto tento styl jsou aeropunk nebo decopunk.

Atompunk
Tady se zase hodně prolínáme s dieselpunkem. Studená válka, atom je cítit ve vzduchu. A všichni se bojí, že to bouchne. Protože si autoři často pohrávají s tím, že nacisti přežili. Jako třeba v trháku Iron Sky, co nedávno dávali v bijáku. Tak tomu se prosím říká nazipunk nebo blitzpunk.

Nowpunk
Někteří autoři, kteří od 80. let píšou kyberpunk, se přes postkyberpunk pomalu přehoupli do nowpunku. Dnešní doba je natolik ujetá a přetechnizovaná, že hackeři, megakorporace nebo  kyberterorismus nejsou nic fiktivního. Současnost – to je nowpunk.
Pak tu jsou punky, kterým tolik nejde o historickou dobu, a soustředí se spíš na jiná témata jako genové inženýrství, šifrování anebo čerstvou krev.

Cypherpunk
Zkratka vznikla ze slov „cipher“ a „cyber“. Tady se už nepohybujeme v rovině literární fikce, ale v reálném světě. Jde o hnutí, kterému se ani za mák nelíbí, jak z nás velké korporace dojí osobní údaje, data, lezou nám do počítačů a vůbec. A tak se brání používáním všemožných šifrovacích přístrojů a hackerských programů. Třeba takový Julian Assange je klasický cypherpunker.  

Splatterpunk
Tohle je dobrá chuťovka. Jde o horory, které se vyžívají v detailním popisu krvavého, nechuťáckého a brutálního násilí. Hlavy, střeva a tělesné tekutiny, o kterých jste ani netušili, že je máte. Letělo to hlavně v osmdesátkách a devadesátkách.

Elfpunk nebo Mythpunk
Tady se magické bytosti nevznáší na paloučcích a loukách při měsíčku, ale drandí po ulicích plných smogu za mihotavého svitu městského osvětlení. Draci žijí na skládkách a víly šlapou chodník nebo vedou holčičí pouliční gang.

Biopunk
V hlavní roli lidská DNA. A zase ty korporace, které chrlí jednoho genetického mutanta za druhým a nenakládají s nimi zrovna v rukavičkách (zase ten Matrix). I biopunk se promítá do reality v podoběexperimentátorů, co si z internetu objednají kmenové buňky a rozjíždí s nimi vlastní DNA pokusy v obýváku. Takhle mimochodem vznikl třeba svítící králík s buňkami od medúzy.

Nanopunk
Tady nám do žil nevstřikují želé z medúzy, ale malilinké robůtky, co vám budou upravovat tělesné pochody a vůbec z vás udělají super člověka.

A nekončíme! Pak je tu ještě bronzepunk doby bronzové, kam spadá i faraonský Egypt, středověký plaguepunk z dob morových epidemií, ironpunk popisuje pozměněný svět největšího rozmachu Řecka a Říma. Jinak se mu taky říká sandalpunk – tenhle název se nám obzvlášť líbí. Vůbec bychom jich našli habaděj, ale koho by to bavilo číst?

AddThis

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+