Blog

Tajemství holčičích přátelství

Říká se, že kluci si všechno umí vyříkat hned, narovinu a zpříma a holky se za rohem pomlouvaj a do ksichtu vzájemně přetvařujou. Pojďme si říct, že tahle hnusná zobecňující genderově naprosto vychýlená pomluva je... pravda.
AddThis

Teď se určitě všechny čtenářky durdí a říkaj si v duchu, co to ta kráva píše, my to takhle s mojí BFF fakt teda nemáme a ona má zřejmě nějakej problém, když to takhle se svojí BFF má. Jenže, ony ty pomluvy a přetvařování vůči sobě navzájem nutně vůbec nemusej znamenat, že tu svoji nejnejku/spřízněnou krávu/holku, se kterou řešíme míru nafouklosti břicha v různejch fázích menstruačního cyklu, nemáme rády. Máme ji rády, dokonce ji občas máme radši, než toho blbečka, co s náma žije a zas řek, že dorazí domu do půlnoci a přitáh ve čtyři ráno s exkluzivní omluvou ve stylu „Já za to nemůžu, to Standa.“

Mít někoho rád ale v ženským světě vůbec neznamená, že ho za jeho nepřítomnosti nezdrbnu. My holky to prostě máme v DNA, nejde to nějak vymazat, neumíme se tomu bránit a proto je lepší si to přiznat a trochu si to užít. Sociální sítě jsou furt plný takových těch pospolitých hesel, ženský celebrity nám všude cpou, jak se my holky musíme spojovat a vzájemně milovat. Ale vsadim se s váma o deset mega, že i taková Beyoncé se na tenhle bohulibej aktivismus občas vyprdne, sundá si spandex, vyvalí pupek, sedne si s kámoškou na kafe a řeknou si, že ta třetí, která zrovna nedorazila, trochu přibrala a je fakt blázen, když se furt tahá s tim debilem. A triko We Should All Be Feminists za 15 tisíc od Diora už si stihla pokydat čokoládovou zmrzlinou, kterou by teda mimochodem fakt žrát neměla.

Ruku na srdce dámy, která z vás někdy místo toho, aby to svojí spřízněné ženské duši vpálila do ksichtu, to radši řekla příteli doma nebo jiný kámošce, která to zrovna je ochotná poslouchat? Holčičí přátelství jsou prostě specifický a je to tak v pořádku. Není třeba si namlouvat, že jsme k sobě stoprocentně upřímný a hádat se na to téma s ostatníma.

Další nepříjemná pravda je, že dokonce, i když se navždy vzájemně rozkmotříme, velmi aktivně o sobě nadále sháníme informace. Jako bychom hledaly důkaz, že ta druhá se bez nás má hůř a stejně si vás nezasloužila. Holčičí grupa pohybující okolo nás se neustále organicky mění, s některou jsme zadobře víc, s některou míň, jsme schopný na sebe žárlit, žárlit na jiný kámošky, co má naše BFF zrovna na svým top listu a umíme si v sobě nést tyhlety pidikřivdy pěkně dlouho. Dokonce, i když jsme už fakt velký holky a třeba vychováváme nějaký vlastní dcery.

Jsme prostě někde uvnitř každá trochu svině. Ale to nás právě dělá úžasně přitažlivejma, ne?

AddThis
0 comments

Podobné články: Blog

COOKIES
Google+