- Já si jako u vás rád pořídím nový číslo, ale součet čísel musí dělat míň než padesát.
- Neměla byste číslo na taxíka?
- Vy jste taky z Prahy? A nemůžem ten tarif probrat na kafi?
- Hned, hned vás budu poslouchat, jen mi prosimvás rychle řekněte… jak je na tom bitcoin?
- A nemohl byste tu moji fakturu výjimečně zaplatit vy? Klidně mi dejte svou adresu a já vám to tam v pátek hodim, co vy na to?
- Co máš na sobě?
- Nojo, ale já nemám přístup k počítači. Helejte, tak já vám dám údaje ke svý kartě a vy to cálnete, jo?
- Řekněte nejkulaťoulinkatější. Třikrát!
- Slevu na telefon? Aha. A je to velkej telefon? Tak velkej, že mi do něj můžete daunloudovat všechny alba Kryštofů?
- Poslyšte, vy jste u počítače? Jo… a nemohla byste se podívat, jak si vede to nový Star Wars na ČSFD? Váhám mezi tím a Pitch Perfect.
- Já teď úplně nemám čas, víte, asi to budeme muset nechat na jin… a nebo víte, co? Když už vás mám na drátě, jak se dává první pomoc?
- Prosimvás, určitě, určitě mě zajímá datová nabídka… ale nejdřív! Napsal jsem svojí holce básničku, myslíte si, že bych vám ji mohl přečíst a vy mi řeknete, jestli je to dobrý?
