1. Než bychom běželi, tak si radši necháme ujet tramvaj. I vlak.
  2. Nerozumíme tomu, jak může někdo běhat jen tak bez cíle. Jakože doběhne tam, odkud vyrazil, a je rád, že utratil hodinu života?
  3. Nestýkáme se s lidmi, co vstávají v 6 ráno, aby si šli zaběhat. Vlastně nemáme šanci je potkat.
  4. Nechápeme, jak může běh někoho uklidňovat. Klidnému člověku nebuší srdce jako věžní hodiny.
  5. Jak to myslíte, zdravější a šťastnější? Jako Viewegh s prdlou aortou?
  6. Běh na trenažeru je pro nás něco jako noční můra. Na jednom místě se dá i ležet, ne?
  7. Boty na běh jsou sice ňuňu, ale ani tak nás dostatečně nemotivují.
  8. Ano, máme v telefonu běhací playlist. Nevíme, kde se tam vzal. Už první písnička nás nebaví.
  9. Na otázku "Proč nejít běhat?" nacházíme mnohem víc odpovědí než na to, proč jít.
  10. Když nás kamarádi registrují na “krátký” běh na 7 kilometrů, už to nejsou naši kamarádi.
  11. Ano, v dětství jsme si mysleli, že jednou uběhneme maraton. A taky, že budeme kosmonauti.
  12. Když už běžíme, 5 minut nám přijde jako věčnost.
  13. A 400 metrů jako nekonečná dálka.
  14. Lidé, kteří běhají, nám připadají jakože nezdravě hubnou.