1. nebereme krabice.


  2. vybíráme pouze červené nebo bílé. víc vědět nepotřebujeme.


  3. Víno kupujem z Moravy. Cizina je předražená a s českou flaškou jste víc za znalce. Bordeaux umí koupit každej Eman.


  4. Litr by sice nadělal víc parády, ale jako znalci sáhneme po sedmičce. Kdo ví proč, holt to není rum, kde jde o objem.


  5. Víc voltů, víc chuti, víc zábavy. To platí i pro víno


  6. Na ročník kašleme, rozdíl stejně nepoznáme. A pokud jo, bude to nejspíš tim, že jsme to koupili prošlý.


  7. složení, tříslovinu a zakalení nemusíme řešit, beztak si do toho budeme cintat buráky. a hrozny v tom být musí, na to je zákon.


  8. nebereme žádné láhve s obrázky buvolů, pány se sklem ani jinou divočinou.


  9. stejně tak nic, co se jmenuje krev, kahan, svíce případně “výběr” (už snad vybíráme ne?).


  10. kyvé nebrat, slivky si případně namícháme až ráno ze zbytků.


  11. stolním se nelimitujeme, láhev může klidně stát i na zemi.


  12. ledové nepotřebujeme, do mrazáku si ho snad případně umíme dát.


  13. buklet neřešíme, bohatě stačí etiketa.


  14. cena je vhodná do kilča, přes dvě stovky nakoupíme jen nesmyslně předraženou kocovinu.


  15. a rozhodně nebrat wifiňon nebo kybernet. ty patří do zásuvky.