Palec nahoru… Protože je třeba chválit jako pán. Je v tom respekt, ale trochu panského opovržení. A mimochodem, tohle zlo je určitě z Novy. To je ten jejich borec na konec…


Lolec… Jako by nestačil jen lol. Máme tu lolec. Či lolan. Aby to asi bylo ještě lepší. A trochu češtější. Takové naše.


O-m-g… Ale ne anglicky, hezky česky: o-m-g. Jak slyšíte. To aby si rozuměli i ti, co cizím jazykům příliš nehoví. A mohli si to vygooglit, co to vlastně znamená, když už to používají.


Dobře ty, dobře my… Protože každej prima člověk musí mít nějaký svý trochu hustší hlášky. A jelikož „dobře všichni“, musí je hlásit minimálně dvacetkrát za dopoledne.


Hezky pěkně… Protože „hezky“ je nejspíš málo a „pěkně“ taktéž tak. A tohle je tak hezky pěkně mazlavě debilní, že to každý hláškař musí milovat.


Ju?… Poněvadž „jo“ je tuze mainstreamová záležitost. Mimochodem, zvláštní, jak neuvěřitelně vlezlejší a vtíravější to „ju“ je. Schválně: „Teď ti ho vyndám, ju?“ Cejtíte to?


Komunikovat… Zvlášť strašný, když si vezmete, že komunikace je především silnice. Ale ono to má takovej ten super kancelářsky důležitej švuňk. Stačí jednou „vykomunikovat“ a z recepční je hnedle event specialist.


Úplně nejvíc… Když je něco ještě víc než nejvíc, musí to být přeci úplně nejvíc. To dá rozum. Nevadí, že je to očividný nesmysl. Hlavně když si rozumíme. Že jo.


Si zabil… Protože jste vlastně takoví gangsteři z příkopů, co potřebujou nějakou drtivou hlášku, které nebude lítat podvozek. Jako Rytmus.


Víš co, viď… Jednou za čas by to určitě nevadilo. Akorát jsou lidi, co z toho „hele víš co, viď…“ dokážou skládat hotový odstavce. A když pak přidají „jakoby“ a pár „btw“, nadělá jim to klidně i na slušný proslov na mítingu o firemních hodnotách. Bodejť.


Jakoby… Bez jakoby by snad ani nešla říct jakoby pořádná věta. Je to zvláštní, jak má každý pocit, že přesně tohle slovíčko udělá z jakékoliv promluvy tu pravou pastvu pro uši.


Hele… Není nad pořádný otvírák. Když je potřeba načít konverzaci, jde se na to vždycky přes „hele“. Možná taky „hele ty“.


Takový ten pocit… takový ten den… Znáte to. Když potřebujete říct světu nějakou debilitu o svým skvělým životě, musíte začít přesně tímhle. Jinak lidem ten výjimečný zážitek nepředáte.


Jako pán… Zvlášť komický, když za tímhle tak nějak pokaždé vidíte pána všeho Rytmuse. Ale to neznamená, že to není extra vlezlý…


Gratulki… Když máte narozky, musí asi přijít gratulki. Aby se to rýmovalo. Nebo je to nějaká infantilně makedonská virová akce Mimibazaru. Nebo… Hergot proč? Proč? Každopádně gratulki, především a právě proto, že jste to zvládli dočíst až sem.