1. Že nám maminka dovolila umýt nádobí. Protože tou dobou bylo vzrůšo hrát si se všema těma jarovýma bublinkama a beztrestně cákat vodou všude kolem.
  2. Že jsme mohli pomáhat s vařením. Ačkoli toho entuziasmu nám moc nezbylo a dneska si mnohem radši objednáme nudle s dovážkou až domů.
  3. Že jsme měli nefunkční telefon, na kterým jsme mohli vyřizovat důležitý hovory. Protože ty hovory byly jenom naoko. Ne jako teď, kdy nás telefonování otravuje, mučí a děsí.
  4. Že jsme k Vánocům dostali stejnou pokladnu, jakou mají pokladní v obchoďácích. A mladší sourozenci nám platili penězma z Dostihů a sázek.
  5. Že můžeme tlačit nákupní vozík. Ne ten dětskej s vlaječkou, ale ten dospěláckej!
  6. Že jsme tvořili zajímavý koláže v Malování. A kdybychom v tý době měli fejsbuky, rozhodně bychom je tam pověsili, všechny do jedný.
  7. Že jsme na dovolený dostali na starosti focení. A i když jsme vyplýtvali spoustu toho drahýho filmu, měli jsme funkci a připadali jsme si jako papparazzi.
  8. Že nám maminka věnovala svůj starej make-up. Až do chvíle, než se nám nějakou záhadou zatoulala rudá rtěnka na bílej koberec.
  9. Že jsme měli báječnou plastovou vrtačku, se kterou jsme mohli jakože vrtat do zdi. A když to zrovna nešlo, pomohli jsme si (ač za cenu výprasku) příborovým nožem.
  10. Že jsme zdědili walkmana po sestřenici. A mohli jsme na něm poslouchat tatínkovy Kabáty.
  11. Že nám maminka dovolila vyluxovat v bytě, aniž by to po nás pak kontrolovala. Jako pardon, ale tehdy to byl sakra achievement.
  12. Že nám děda půjčil svou lupu, přes kterou si četl noviny. V ten moment se z nás stal Sherlock Holmes.
  13. Že jsme dostali na starosti třeba morčátko. A denně jsme se o něj starali. Zatímco teď se dokážem sotva postarat o sebe.
  14. Že jsme mohli dohlížet na mladší sourozence. Viz bod č.9.
  15. Že jsme mohli zaplatit v obchodě. Opravdickýma penězma, ne těma z Dostihů!
  16. Že jsme šli sami nakoupit. Protože jsme ještě nevěděli, že v dospělosti je občas těžký skočit si i pro rohlíky do večerky za rohem.