Tak třeba, že za deset let už budete dospělí. Svatba po vejšce, mimino v šestadvaceti… Haha, leda tak ve snu.

Že budete tutově vědět, čím se uživíte. A bude vás to bavit a tak vůbec.

Že po pětadvacítce už je život docela pruda. No… tak snad teprv začal, ne?

Že už budete umět chlastat. Houbeles. Naopak, ty rána bejvaj mnohem krušnější než zamlada.

A že s první láskou je úplně klidně možný zůstat celej život. Pak jste rádi, že s tou šestou vydržíte aspoň rok a půl.

Že váš životní partner bude vypadat minimálně jako Adonis. Nakonec oceníte, že nešilhá a je s ním aspoň trochu sranda.

A že před sebou v ŽÁDNÝM PŘÍPADĚ nebudete prdět… První dva měsíce. Možná.

Že se budete umět rozcházet. Žádný kopačky přes messenger nebo esemesku… hahahaha.

Že se dá kámošit s ex. Jakoby, dokud je to s benefitama, tak možná… chvíli…

Že budete kámošky navěky. Když bůh dá, s tou holkou z lavice si zavoláte aspoň jednou za dva měsíce.

Že nikdy nezažijete lepší kolektiv než na střední. To platí asi tak do prvního seznamováku na vejšce.

Že nevynecháte třídní sraz ani po deseti letech. Už po pěti ani nevíte, že se nějakej konal.

Že ti největší frajeři ze třídy budou mít největší úspěchy. A dopadne to tak, že jedničkáři dělaj pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu…

Že první výplatu prochlastáte. Nakonec jste z ní prostě zaplatili nájem a byli jste rádi, že vůbec zbylo aspoň na pivo.

Že 20 000 je fakt velkej kotel peněz. A taky že jo… v eurech.

Že budete jiní než vaši. Žádná hypotéka, žádný dvě kočky, žádný zmařený životy. Ehm.

A že rozhodně nebudete trávit páteční večery u televize. Nakonec stejnak dřepíte doma a pouštíte si seriály, to máte prašť jak uhoď.

Že si koupíte pěknou káru. Rozhodně teda ne tu, která je za výhodnou cenu. To tak…

Že s vaší kapelou vyprodáte Glastonbury. Pokud vám vůbec nějaká zůstane, nanejvýš si zahrajete párkrát ročně ve Vagonu… jako předkapela.

A že vůbec uděláte díru do světa… Tak s tím teda hodně štěstí!