- Už?!
- Okay.
- Kdo ne?
- Děkuju.
- Já vím.
- To je… fakt příšerný rozhodnutí.
- Proč?
- Ale jdi, ty brepto.
- Proboha.
- Ty taky?
- Hele, já se ti vlastně vůbec nedivim.
- Ty ses někde uhodila do hlavy?
- Kolik ukazuju prstů?
- No nekecej!
- Tak to jsem právě vyhrál kilo.
- Já tebe taky, jako sestru.
- Mhm. O čem jsme to mluvili?
- Láska neexistuje. Jde pouze o chemickou reakci, vyvolanou naším přirozeným posláním rozmnožit se a nevyhynout.
- A já zas miluju jídlo. Máš hlad?
- Tyjo, to je další věc, ve který seš stejná jako moje máma.
- Joo, to je ta písnička od Lucky Bílý, žejo? Tu nemusim.
- Ne.
22 věcí, které odpovědět, když vám někdo řekne “Miluji tě”
Tohle se občas stane každému - někdo vám vyzná city, vy k němu ale necítíte tolik, anebo třeba vůbec nic. Jak z takové situace vybruslit alespoň se špetkou cti? Čtěte!
