- Víš co? Udělej si to jak chceš! (Ale jestli to neuděláš po mým, bude zle.)
- Škoda každý rány, která padne vedle, to říkávala už moje maminka!
- To já, já když jsem byla v tvym věku, tak jsem si nikdy nic takovýho nedovolila! To by mi naši dali. Jednu bych schytala od mámy a druhou o futra.
- To já, když jsem byla v tvým věku, tak už jsem to dáávno měla za sebou… tu svatbu.
- Kam ten svět spěje. Vždyť si ta vaše generace ničeho neváží a všichni do jednoho jste stejní!
- Zavři pusu a jez!
- To jako hodláš topit pánu bohu do oken?
- Kam jdeš?
- S kým jdeš?
- Co tam budete dělat?
- Kdy přijdeš?
- Hele, dokud ti není 18..!
- Hele, dokud žiješ pod mojí střechou!
- Hele, dokud jsi moje dcera..!
- …a nebudeme o tom diskutovat, prostě to takhle bude.
- Já tě přeci ale nikdy do ničeho nenutila, to jsou všechno tvoje rozhodnutí..
- Ne! NEJSEM NAŠTVANÁ! Jsem jenom zklamaná.
- Jen se neboj, on ti to Pánbůh oplatí na dětech!
- Copak chceš dopadnout jako tvůj otec?
- Hele, neštěkej na mě! Nejsem žádná tvoje kámoška!
- Neboj, než se vdáš, tak se ti to zahojí…
- A nezapomeň na slušný vychování!
