1. Hej, tady je ale fakt hrozně moc lidí.
  2. Jakože, já věděl, že tady bude hodně lidí, ale TOLIK LIDÍ?!
  3. To se tady rozdávají odpuštění exekucí?!
  4. No nic, támhle je nějakej obchod s hadrama.
  5. Hej, můžeš se aspoň omluvit, když do mě vrazíš!
  6. Nebo když do mě vrazíš podruhý!
  7. Jak chceš, tu máš loket.
  8. “Pardon.”
  9. Aha, kilometrová fronta.
  10. Dobře, nejdřív Starbucks.
  11. “Dobrý den, kafe.”
  12. Aha, jaký kafe, jak velký, kolik gramů kávy, kolik mililitrů vody, jestli mlíko, jaký mlíko, jestli šlehačku, jakou příchuť kafe, jakou příchuť šlehačky, chcete tam cukr, jakej cukr, chcete na to třpytky, bude to ještě něco, který ten dort, ohřát nebo ne, šlehačku na to a jak se jmenuju…
  13. Konečně!
  14. Plno. No nic, tak si to vypiju na stojáka.
  15. Co kdybych nakoupil všechno online?
  16. Takhle pár dní před Vánocema? Ne?
  17. Tak můžu fakovat vlastní smrt.
  18. Ještě pár minut v tomhle davu a nebudu muset nic fakovat.
  19. Co takhle knížku? Támhle je něco, co bylo dřív knihkupectví a teď je to asi prodejna prázdných regálů…
  20. “Dobrý den máte cokoli?”
  21. “Nemáte, dobře.”
  22. No dobře, takže když se prosekám támhle k parfumérii, třeba bych aspoň mohl…
  23. Nemohl, paní s kočárkem, dobře.
  24. A víte co?!
  25. Já všm nakreslím obrázek.
  26. V Pelíškách se stejně říká, že největší radost udělá dárek z lásky. Ha!