- Vítejte na hradě Randomštejn!
- První písemná zmínka pochází z osmého století…
- … na místě původního keltského hradiště…
- Jestlipak víte, proč jsou schody pravotočivé?
- Ano, aby útočníci nemohli používat pravou ruku. Výborně, maličká.
- Říká se, že kdo se do tohoto zrcadla podívá, do roka otěhotní.
- A jestlipak víte, k čemu sloužily tyhle skryté boční dveře?
- Přesně, chodilo jimi služebnictvo, máš další bod, holčičko.
- Nedotýkejte se provazů, nebo se spustí alarm…
- No, co jsem říkal.
- Poté, co byl hrad vypálen husity…
- Legenda praví, že pokud pod tímto lustrem projde cizoložník, lustr na něj spadne.
- Hahaha, to se vždycky tady utvoří to prázdné místo, když to řeknu.
- Nazujte si návleky, prosím, a následujte mne do dalšího sálu.
- A kolikpak si myslíte, že je v této knihovně svazků?
- Nó, skoro. Je jich tu téměř dvacet tisíc! Ty jsi moc chytrá holčička.
- A kolikpak byste řekli, že je v této největší knize stránek?
- Opět správně, maličká! Byl to chyták, je tam pouze jedna složená mapa. Ho ho ho.
- K čemu byste řekli, že sloužil tento otvor?
- Ano, tady trčela do vzduchu ze zdi latrína. Splašky pak padaly přímo na nádvoří.
- Občas přilítlo něco shůry, ale požehnání to nebylo! Hahaha!
- Po Bílé hoře připadl hrad rodu Randombergů…
- … kteří původní gotickou tvrz nechali přestavět v renesančním slohu.
- Na co myslíte, že byla tahle obrovská puška?
- Ano, tou se střílely kachny! Ty už jsi tady párkrát byla, viď?
- Říká se, že dodnes je tady ve věži v noci slyšet pláč paní Berchty…
- AHAHAHA! To jsem vás vyděsil tím, jak jsem pustil klíče na zem, co?
- Děkuju za pozornost a stavte se v obchodu se suvenýry!
