- Ty už letos jako maturuješ, jo? Bože, to letí!
- Tebe pustili k maturitě?
- Hele, dám ti takovou radu, jo? Když si zpracuješ všechny maturitní otázky sám, tak to máš v kapse.
- Na maturitní otázky se vykašli, ti je všechny pošlu, jestli chceš.
- A učíš se?
- A bojíš se?
- A dáš to?
- Ty už se jako učíš, jo? Vždyť na to máš ještě spooooustu času.
- Hele, co jsi se nenaučil za čtyři roky, to už stejně nedoženeš, takže to vlastně nemá cenu.
- Nemáš se čeho bát, je to brnkačka. Fakt.
- I když, já bych se teda trochu bál s tím tvým přístupem.
- Když to nedáš napoprvý, tak se vůbec nic neděje. Hvězdy přece září v září.
- A pokud jsi kretén, tak máš ještě další květen.
- Svaťák? Ten jsme celej prochlastali. Ti řikám, ani jednou jsem se na to nepodíval.
- Svaťák? Díky bohu za něj. Ti řikám, učila jsem se od rána do večera.
- Tohle není žádná maturita, prosimtě. To za našich časů, to bylo teprve něco, to bys teprv nedal!
- Počkej na vejšce, tam je každá zkouška jako jedna celá maturita.
- Neplaš a hlavně buď v KLIDU, jasně že Ti to daj, když to dali i mně. Na potřetí.
- Rozhodně nespoléhej na to, že to daj všem, to se nesmí.
- Hlavně musíš mluvit. Je úplně jedno o čem, hlavně mluv a okecávej.
- Hlavně neokecávej, to komise nesnáší.
- Už jsi maturant, tohle bys měl vědět přece!
- Knížky nečti, nemá to cenu.
- Jasně že jsem přečetla všechny knížky, bez toho bych neprošla.
- Musíš furt myslet na číslo otázky, kterou si chceš vylosovat.
- Hlavně nemysli na číslo otázky, kterou chceš, páč tu si zaručeně nevylosuješ.
- No jasný, na potítku se ti vybaví i to, co nevíš.
- Pokud teda nebudeš mít vokno, jako jsem měl já. Jsem na tom potítku propotil snad i tu plastovou židli.
- Hele, chytrý řeči neposlouchej. A hlavně, hlavně si do toho od nikoho kecat, jasný? PROSTĚ TO DÁŠ!!
