1. Přebíráte směnu, takže musíte dělat inventuru. Všechny lahve, všechno to super pití prolít trychtýřem do válce z plastu, mžourat na rysku jako Zdeněk Uhlíř a vdechovat ty odéry. Nedejbože s kocovinou.
  2. Při inventuře zjistíte, že minulá směna vám nenechala drobáky. Takže hurá vedle do butiku, jestli vám nerozmění (nerozmění), beztak vás všude v okolí už dávno nesnáší.
  3. S čistotou to kolegáčci taky nepřehnali. Ať už je to bordel v kuchyňce, nevymytý odkapávač nebo jen špatně vypulírované sklo, nejste prasata, a tak to uděláte za ně. Však jim to na konci turnusu oplatíte.
  4. Čekáte, že vám dovezou pivo. Ale nedovezou a zásoby se tenčí a štamgasti se už už trousí a plácají tácky na stůl. A vy jim to budete muset nějak šetrně sdělit. Už teď vás to bolí.
  5. A když to pivo dovezou, zrovna strašně pění. Ale strašně. Připravte si půllitry, bude se žonglovat. A remcat, to teda hlavně.
  6. Ještě horší to je bez štamgastů. Sedíte tam pak sami. Dlouho. Strašně dlouho. Strašně sami.
  7. Říká se, že práce za barem z vás dříve či později udělá alkáče. Spíše dříve než později. Buď to do vás lejou štamgasti, nebo to do sebe pro samou samotu lejete sami. Aby taky ne, když je to po ruce.
  8. A když už se rozhodnete zavřít a naplánovat si neplánovaně volný večer, protože nejsou lidi, případně protože jste už na plech, přijde celičký zájezd. Nezletilých, cizinců, maminek.
  9. Nezletilé musíte potupně žádat o občanku. I ty, kterým 18 už dávno bylo, ale na ksichtu nosí dva fousíčky, trčící z nosu, a tolik beďarů, že byste na něm mohli hrát spojovačku.
  10. Cizinci odmítají mluvit česky. Takže nerozumí ani tomu, když je pošlete do… hospody přes ulici.
  11. A maminky s sebou přivedou děti, které si k vám přišly odložit. A nestarat se o ně. A neokřikovat je. A tak.
  12. Z nabídky si vybírají celé roky, přestože menu má pár stránek. A mručí. "MMMR, co bych si tak… ještě chviličku, jo?"
  13. Nakonec se jedna z nich zeptá: "Co máte?"
  14. Načež žádá něco, co nemáte. Načež se pohoršuje, že to nemáte. Její značku? Vy nemáte její značku?
  15. Je z toho tak vedle, že se tu na svoji značku zeptá znovu. Nevěří, že to nemáte, a možná tomu neuvěří až do zavíračky.
  16. A pak si objedná caffè latté. Nebo něco ještě horšího, jakkoli to není snadné. Snad proto si tak dlouho vybírala.
  17. Až potom si objedná její kamarádka. A po chvíli teprve další kamarádka. A takhle si objednávají sólo po zbytek večera.
  18. Takže lítáte jako nadmutá koza. Snad proto máte k půlnoci vlka. Přišel si pro svoji kozu.
  19. Přesto se na place vždycky najde aspoň jeden, co dává ostentativně najevo, že čeká pár minut na objednávku. "Tady je to jak u Suchánků," cha chá, cha chá. Nehledě na to, že to říká to odložené dítě.
  20. Ono celkově, tyhle k-potrhání-vlka hlášky znáte dávno nazpaměť a neuvěřitelně vás prudí. "- Bude to 220." "- 200, to je dobrý." Jenže oni ten fór zrovna vymysleli, takže rohlík a patřičně ocenit humor.
  21. Krom toho tam je vždycky někdo, kdo vám už hodinu valí klíny do hlavy. O svojí ženě. O svojí práci. O snech. A vám se chce říct, že žena čeká doma, do práce přijde nasráč a sny do hospody nechodí.
  22. Poslední objednávku minimálně někteří z nich nedodrží. Že ještě jedno, že tamti mají ještě pivo, že to stihnou. A pak to žužlaj hodinu.
  23. A protože jsou tam sami, pokouší se vás zaklít v jukebox. "Máte tam Pejskové se koušou? Dejte tam Řezníka."
  24. Tak strašně byste je všechny vyvedli za ucho od krýglu za dveře, jenže marná touha. Tohle všechno je váš host. A váš host je váš pán. Ožralej neožralej. Blbej neblbej. Do poslední kapky důležitej.
  25. Takže když se zamknou na záchodech, chce to sakra odvahu jít tam na ně bušit.
  26. Načež přijde na placení a tradiční: "Tolik? Tolik jsem jich neměl."
  27. Takže vám nedají dýško.
  28. A platí dvoulitrem.
  29. Do čehož přijdou další a přes nohy zvednutých židliček vysílají dotaz, zda máte ještě otevřeno. Na zabití.
  30. Skoro tak na zabití, jako ti hosti, kteří si sednou ke stolu s cedulkou rezervace.
  31. A když už konečně zavřete, víte, že vám ujely poslední spoje.
  32. A najdete vajgly v pisoárech.
  33. A žvejky v popelníku.
  34. A na druhý den den vám volají: "Nenašlo se tady todleto a támdleto? Určitě jsem to nechal u vás."
  35. Nehledě na to, že pak musíte zase dělat tu inventuru. Z čehož nikdy nemůžete vyjít se ctí.
  36. A když už pak dostanete volno a s ním od toho všeho pokoj, jdete ho strávit zase tam. Do baru. Není přece nic úlevnějšího, než to všechno zažít z druhé strany.