– Zasraný Vánoce!
– Neuvěřitelně narvaný to tu je. Nedá se tu hnout.
– Snad tu někdo nezaloží požár. To bysme se ven nedostali.
– I když já bejt terorista, tak to bouchnu zrovna tady.
– Uhni s tím vozejkem!
– Ne že by člověk někdy vybouchnout nechtěl.
– Kde mám ten seznam?
– Takže máma, táta, brácha, teta…
– To mě zruinuje, tolik lidí!
– Nebylo by lepší dát všem peníze?
– Bylo by to lepší.
– I radost by jim to udělalo větší než nějaká konina.
– Ale to se nedělá.
– Možná by šlo koupit něco hromadně a pak jim to rozdělit.
– Pralinky?
– To se taky nedělá.
– Ježiš proč ten ťulda přede mnou jde tak pomalu?
– Objedu ho zleva.
– To nejde.
– Zprava.
– Taky nejde.
– DOPRDELE.
– Co mám proboha koupit babičce?
– Vždyť ta už nic nepotřebuje.
– A řiká, že nic nepotřebuje.
– Vaječňák?
– Ten si udělá sama lepší.
– Bačkory?
– To by vypadalo symbolicky.
– Hehe.
– Takže dárkovej koš jako vždycky.
– Pro mámu nějakou drogérku.
– Zas budu sahat do rezervy, sakra.
– To se nedá.
– V práci si snad dárky dávat nebudeme, ne?
– Neřikali jsme s bráchou, že taky nebudeme?
– To platí pro narozeniny.
– Ale na Vánoce bysme to mohli rozšířit.
– Stejně nevim, co chce.
– Von to taky nikdy neví.
– Mu zavolám a dohodneme se.
– Ježiši, co mám koupit tátovi?
– Vždyť von všechno má.
– Každej rok vidim, jak se přemáhá s děkováním za rukavice.
– To je strašný.
– Tu vývrtku taky neocenil.
 – No má už čtyři svoje, no.
– A byla reklamní, to je taky pravda.
– Kapesníky by mu šlo koupit.
– To potřebuje každej.
– Dvoje?
– Ne, jedny stačej.
– Vypadaj luxusně. Celkem.
– No a co miláškovi?
– Něco rajcovního třeba?
– Ne, to by vypadalo blbě, až se to bude kolektivně rozbalovat.
– Sakra.
– Chce mobil, novej.
– Na to nemám.
– Tak sluchátka třeba.
– Jasný, sluchátka potěšej.
– Fakt mám všechno?
– Ještě něco záložního.
– Určitě se najde nějakej kretén, co mi dá dárek a já mu nebudu mít co vrátit.
– Ty pralinky?
– Spíš flašku, nějakou.
– To se hodí pro každýho.
– Takže 5 Znovínů.
– Přinejhorším to člověk může vypít sám, když se to nerozdá.
– Tak 6, radši.
– Fakt mám všechno?
– To je fronta, to snad neni možný.
– Každej má košík narvanej jak debil.
– Fakt nechápu..
– Za odměnu si koupim kaštany, ledový.
– Šup tam s nima.
– Hlavně aby mi nepropadly těma drátama.
– No kartou budu platit, jasně, takovou hotovost u sebe nenosí ani šejk z Ománu.
– Děkuju. Nashledanou.
– Chudáci ty prodavačky teď. Ještěže nejsem prodavačka.
– Tyvole dárkový taštičky ještě. Přece to nebudu balit.
– Snad mám doma něco od minula.
– Prskavky taky nemám.
– No tak si nezaprskáme.
– TETA!!!
– Mně bylo jasný, že na někoho zapomenu.
– Kašlu na to, zejtra sem zajdu ještě jednou. To se nedá.
– Zasraný Vánoce.