Gino Armani je týpek, o kterém toho na netu moc nenajdeme (najdeme, ale o tom později). Má italské kořeny, studuje Pražskou konzervatoř, tedy alespoň to o sobě uvádí. Nechce se mi však věřit, že by konzervatorista dobrovolně podstupoval proměnu v diskošaška, tihle studenti jsou přecejen uvažováním někde jinde. Každopádně Gino vloni vydal singl Půjdem tam. A my si to půjdem poslechnout. Připravte se, je to darda.

To chce docela koule, natočit otřesnou skoromoldavskou diskošku, udělat si k ní slide pár svých fotek a vyfotoshopované selfie s Ronaldem a nazvat to Official Music Video. Inu, každý svého proma strůjce, věřme zpěvákovi, že ví, co dělá. A že toho dělal hodně. O téhle písni a Ginovi Armanim začala na konci loňského roku psát média. Včetně těch velkých jako Novinky.cz. Představovala Gina jako zpěváka, který pomáhá obětem zemětřesení v Itálii. To zní fajn. Ale co si pod tím představit? Gino prostě začal bombardovat novináře a lidi z reklamek (tak se dostalo zpěvákovo video i ke mně, díky, můj tajný whistleblowere) s tiskovkami, že je zpěvák, má na Youtube dvě videa a výdělek z jejich přehrání pošle do Itálie obětem zemětřesení.

Tak hele. Na Youtube má jenom to jedno, na které jsme se dnes společně mrkli. Doteď nasbíralo patnáct tisíc zhlédnutí, což je na začínajícího interpreta slušný úspěch, ale pořád se na tom nedá nic vydělat. Aby člověk mohl dělat na Youtube charitu, musel by mít views jako Ben Cristovao. Gino Armani to musel vědět, musel vědět, že akorát odkazuje na slepenec fotek s falešnou selfie s Ronaldem, ale přesto to zkusil – a vyšlo to, najednou se o něm psalo. Snaha o pomoc obětem zemětřesení je jedna věc, využívat tohoto neštěstí k vlastnímu zviditelnění s vědomím, že tam stejně nic nepošlu, už je věc druhá.

O Ginovi Armanim se samozřejmě v hudební branži nadále nic neví a on zůstává takovou diskokuriozitou. Ovšem v rámci drzého selfproma, kdy se prakticky snažil prodat nulu, už došel dál než spousta jeho kolegů.