Říká se, že některé přízraky, duchy, démony a strašidla je lepší nechat spát. Nevím, co to do mě vjelo, ale já si po několika letech řekl: „Co asi dneska dělá Kapesní kapela Kapka?“ A své zvědavosti jsem záhy litoval, neboť jsem sestoupil branami pekelnými do nejspodnějších pater šoubyznysu, kde se temní ďáblové pochechtávají a žonglují spokojeně měšci, zatímco nebohé duše tleskají zotročeným kašpárkům. Vítejte v pekle.

Tady je špatně úplně všechno. Kapesní kapela Kapka poskakuje po pódiu jako šašci na pouti a snaží se dělat, že hraje. Nebo ne, beru zpět, oni se ani nesnaží něco předvádět. Zpěvák se okolo mikrofonu motá v půlmetrovém půlkruhu a ještě se ani nenamáhá k němu natočit hlavu. Na krk si pověsil nástroj, který samozřejmě vůbec v písni nezní, naopak slyšíme samohrajky a kytaru, které na pódiu nepřekvapivě nejsou. Tohle už nemá s vystoupením nic společného. Vždyť hudba ani místy nehraje, jen ta paní mlátí do ticha na činel…To je prachobyčejná holírna polohluchých a poloslepých důchodců, ze kterých dělají všechny zainteresované strany blbce – pořadatelé, filmaři i samotní hudebníci. A důchodci? Zaplatili, zatleskali ve stoje, paní zpěvačce dali růži a příště přijdou spokojeně zas.

Může nám to připadat jako kuriozita, ale to, co se na videu děje, bohužel není žádný vtip. To je regulérní veřejná produkce, za kterou někdo zaplatil vstupné a která se následně prodává na deskách či dvd. Úspěch Šlágr TV zapříčinil, že se podobné holírny snaží rozjet další a další hudební veksláčci, kteří budou holit každého a na všem – primárně však zákazníky, kteří za drahé vstupné dostanou lacinou zábavu. A laciná je ještě kompliment. Prostě šmejdi.