Čtenáři Hudebních masakrů si budou moc dobře pamatovat na kapelu Maessorr Structorr, podivnou dvojici kytaristy s basákem, kteří za doprovodu elektronických bicích hráli na kytary, jako kdyby měli místo rukou tága a zpívali cosi o masokombinátu. Prostě bizár, který nastavil laťku do zdánlivě nepřekonatelné hloubky. A tuto laťku nyní překonala dvojice říkající si Dva muži z davu. To je přesně ten typ názvu, u kterého jeden neví, jestli jsou to hipsteři skládající v Garage bandu nebo Pivrnci z garáže. Podle písně Vrať se domů, isláme (ano, bez čárky před oslovením) bych to tipoval spíš blíže někam k té druhé možnosti.

Jako autor Hudebních masakrů mám bohužel smůlu v jedné věci – musím písně poslouchat poctivě, od začátku do konce a několikrát, abych se ujistil, že mi nic neuniklo. Tuhle abominaci každý člověk se zdravým sluchem vypne po osmi taktech a dobře dělá, zvuk skladby je frontálním útokem na bubínky i příčetnost. Já se tím prokousal a vybaflo na mě několik zajímavých věcí. Třeba zjištění, že podle pánů sem právě islám tahá multikulti a homosexualitu, což je tvrzení hodné Chocholouškovy pozornosti. Také jsem se v závěru prokousal obludným sólem, kde kytarista, asi v domnění, že je druhý Zakk Wylde, šmrdlá dokola čtyři tóny, a když už si myslíte, že to bude končit, tak vám to ještě třikrát zahraje znovu. Vynikající.
Proti Dvěma mužům z davu jsou Maessorr Structorr i Ortel skutečně kvalitní hudba. A to už fakt musí být ultimátní bída, aby si tohle člověk řekl.