Renato Salerno svého času válcoval český internet. Nikoliv pro svůj talent, ale pro sebevražednou kombinaci netalentu, touhy být vidět a opravdu prachmizerné muziky. Když si z něj rádia na zadek nesedla, zkoušel to přes různé bulvární články a reportáže, kde mu pozornost neměla zaručit muzika, ale orientace. Nelze se proto divit, že po takovém zpěvákovi neštěkl pes a největší Renatův zářez je tak maximálně Zlatý David, pak už jako umělec zmizel v propadlišti dějin. Světe, div se, Renato to nevzdal. A my se můžeme pokochat jeho comebackovým singlem.


 
Během toho půl roku, co je videoklip Love Emergency venku, posbíral přes 25 000 zhlédnutí. To je na českého prakticky neznámého interpreta velmi dobrý výsledek. Jenže jde o důsledek Renatova selfproma, hudba v tom opravdu žádné zásluhy nemá. Jde o obyčejný prefabrikovaný synthpop prohnaný autotune a filtry (mimochodem, teď zrovna měl vystoupení na plese v Hradci Králové, jak to asi dává bez toho?). Abychom ale Renatovi nekřivdili, zní to pořád tisíckrát svěžeji než poslední tři desky Lucky Vondráčkový dohromady.
Docela fail je i videoklip, který jako kdyby na place a ve střižně dělaly dva úplně odlišné štáby. Renato je v roli roztouženého chlapce, na kterého naběhnou tři – asi – homofobní výrostci. Po krátké honičce po poli za baráky Renata doženou, povalí na zem, namíří mu pistoli do obličeje, to jsme teprve v půlce skladby… a najednou nic. Renato zpívá, Renato sype chlapci bombonky do pusy, Renato zase zpívá a kroutí se u toho, najednou je tu konec klipu a Renato si veze ty tři kluky v autě a všichni se za jízdy svlíkají. Co to je za blázinec? Kdo to stříhal? Jak se to stalo? Co Renato udělal, že místo pistole do obličeje si teď útočníky veze do hnízdečka lásky? Otázky, samé otázky. A ty takový videoklip vyvolávat nemá, tohle opravdu není David Lynch.
Teď k věci. Že Renato svůj comeback nenastartoval, poznáme podle odezvy – o písni se dočteme na dvou webzinech pro gay komunitu a tím to hasne. Důvod, proč zapadla, je prostý. Singl svým textem i klipem sází na provokaci, ale máme rok 2017 a žijeme dávno v éře po Azizovi, tohle vyprovokuje leda tak toho největšího lopaťáka z Horní Dolní. Trochu Renata podezřívám, že u něj stále vítězí touha být vidět nad touhou něco tvořit. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale pak se nemůže divit, že v rádiích bude mít dveře stále zabouchnuté a vystupuje akorát na plesech jako kuriozita.